Na základě dokončení opravy vedení linek MHD jsem mohl začít pracovat na webu, který má za cíl přehledně zobrazoval vedení autobusů, trolejbusů a tramvají ve městě Brně se všemi variantami konečných v aktuálním znění bez výluk kratších než 2 měsíce. Web je statický, založený pouze na HTML, JS a CSS. Projekt je na GitHub, kde rovněž hostuje v rámci GitHub Pages.

Webová aplikace https://mhd-brno.cz je veřejná, nicméně obsahuje funkce, které pomáhají v práci řidičům MHD ve službě na trasách, které běžně nejezdí a potřebují ověřit její vedení, zastávky a orientovat se na trase v souvislosti se svojí polohou, tedy v reálném čase.

Hlavní funkce webu

• Zobrazení mapy (OSM a ČÚZK).
• Načítání relací linek Public Transport, kde je jedním z operátorů DPMB pomocí Overpass API.
• Zobrazení všech variant trsy s možným výběrem varianty, kdy se k ní vypíší i zastávky dle pořadí na trase.
• Získání a udržování polohy uživatele (typicky řidiče MHD) ve středu obrazovky a natáčením mapy ve směru jízdy. Nejedná se o plnou navigaci, ale pro orientaci vedení linky slouží dobře.
• Udržování rozsvíceného displaye při aktivní poloze uživatele.
• Instalace do mobilu jako webová aplikace (PWA). Zde bohužel vlivem známé chyby na straně Apple v systému iOS neakceptuje požadavek na stále rozsvícenou obrazovku. Při otevření webu běžnou cestou v prohlížeči Safari však vše funguje bezchybně.

Cíl je jasný - napravit všechny chyby a nepřesnosti linek MHD v Brně v režii DPMB. Běh na dlouhou trať, moc hodin práce, ale snad se to povede. Používám jen JOSM. V ID se nic s relacemi nedá pořádně dělat, Relatify je nepoužitelné. Týden přidaná zastávka tam v mapě chybí, bůh ví, kdy se to aktualizuje. Pak to někdo upravuje tímto nástrojem a udělá víc zmatku, než užitku, a zničí korektně trasovanou linku. To naštve! Nicméně, zde je aktuální stav:

Značky:

⏳ - Aktuálně na tom pracuji

✓ - Zkontrolovaná a opravená trasa linky a všechny varianty.

✅ - Kompletní - zkontrolované a opravené i zastávky a tagy na lince dle v2.

❌ - Zatím na tomto neplánuji pracovat.

Regionální autobusy

Tyto linky dělám jen vybrané, není v mých silách obsáhnout a udržovat toho víc. Opravuji jen ty, které jezdím, jsem jezdil, nebo prostě plně znám.

152	✅	Kompletně nově trasováno a upraveny zastávky dle reálného stavu.
211	✅	Kompletně nově trasováno a upraveny zastávky dle reálného stavu.
302	✅	Kompletně nově trasováno a upraveny zastávky dle reálného stavu.
303	✅	Nově a správně trasováno, přidány zastávky a nástupiště.
304	✅	Hotovo, musel jsem opravit, štvaly mě chyby zasahující do Brna.
403	✅	Hotovo.

Autobusy

x4	✅	Hotovo (výluka Údolní).
40	✅	Upravené trasy na Tovární a do Tuřan. Hotovo.
41	✅	Opravené drobnosti, hotovo.
42	✅	Úprava zast. Řečkovice, hřbitov, hotovo.
44	✅	Hotovo.
46	✅	Uprava Haškova (výstup), hotovo.
47	✅	Opraveno, hotovo.
48	❌	Neupravováno, mimo DPMB
49	✅	Hotovo
50	✅	Opravena poloha Nem. Boh. a přidána zast. Bohunická. Hotovo.
E50	✅	Opraveno, hotovo.
51	✅	Opravena trasa, hotovo
52	✅	Hotovo, upravený Mendlák a názvy
54	✅	Hotovo, přidáno korektně jako okružní linka.
55	✅	Hotovo
E56	✅	Opraveno, hotovo.
57	✅	Opraveno, hotovo. Disused vymazány.
58	✅	Hotovo
62	✅	Hotovo
64	✅	Hotovo. Velké změny trasy v oblasti Židenic.
65	✅	Hotovo
67	✅	Hotovo
68	✅	Hotovo
69	✅	Hotovo
70	✅	Hotovo
72	✅	Hotovo
73	❌	Neupravováno, mimo DPMB
74	❌	Neupravováno, mimo DPMB
75	✅	Hotovo, vymazána trasa jen do Slatina, vozovna (nadbytečná).
E75	✅	Hotovo
E76	✅	Hotovo
77	✅	Hotovo
78	✅	Opravené zastávky. Hotovo
80	✅	Hotovo (výluka Údolní)
84	✅	Hotovo.
Š85	✅	Hotovo, nová trasa.
Š86	✅	Hotovo, nová trasa.
Š88	✅	Hotovo, nová trasa.
N89	✅	Upraveno, hotovo (výluka Údolní)
N90	✅	Aktualizováno, hotovo.
N91	✅	Aktualizováno, hotovo.
N92	✅	Aktualizováno, hotovo.
N93	✅	Hotovo.
N94	✅	Hotovo.
N95	✅	Hotovo - všechny varianty (výluka Údolní).
N96	✅	Hotovo.
N97	✅	Hotovo.
N98	✅	Hotovo.
N99	✅	Hotovo.

Tramvaje

1	✅	Hotovo.
2	✅	Hotovo.
3	✅	Hotovo.
4	✅	Hotovo (výluka Údolní)
5	✅	Hotovo.
6	✅	Hotovo.
7	✅	Hotovo.
8	✅	Hotovo.
9	✅	Hotovo.
10	✅	Hotovo.
12	✅	Hotovo.

Trolejbusy

25	✅	Hotovo, ponechány disused na Jírovu a St.Osadu.
26	✅	Hotovo, disused vymazány, po obnovení tratě se zkopírují z L25.
27	⏳	Jedná se o dočasnou linku. Po obnovení Tomkáče zkontrolovat. Trasa zatím nedělána, brzy bude změna.
30	✅	Opravené trasy, přidány parciály. Hotovo.
31	✅	Hotovo.
32	✅	Hotovo.
33	✅	Hotovo.
34	✅	Hotovo.
35	✅	Hotovo.
36	✅	Hotovo.
37	✅	Hotovo, opraven Mendlák.
38	✅	Hotovo (výluka Údolní).
39	✅	Hotovo (výluka Údolní).

Když jsem psal deníkový záznam o Pozorování přírody ve městě, zmínil jsem na závěr i web iNaturalist.

Pozorování přírody se dá dělat různými způsoby, s různou odborností a intenzitou zaujetí. Pokud si k tomu chcete dělat počítačové záznamy a archiv fotek, v Čechách máte možnost například s databází BioLib, své pozorování volně žijících ptáků můžete zaznamenat do Faunistické databáze Avif České společnosti ornitologické, zkoumat rostliny na Pl@ntNet nebo se skamarádíte s webem iNaturalist.

A k němu tedy krátce napíšu.
iNaturalist je jedním z globálních projektů, které by bez OpenStreetMap nebyly příliš užitečné. Každý záznam, fotografie, nebo zvuk z vašeho pozorování přírody se totiž lokalizuje na mapě, kde byl zachycen. Pokud zaznamenáte zvíře nebo rostlinu s přesným taxonem a výskytem, záznam se dále může stát vědecky využitelným pro budoucí výzkumy. Ty se dějí ideálně s geografickými referencemi, tedy s přesnými lokalizacemi na mapách.

Projekt iNaturalist není jen jeden. Jelikož je software vyvíjen jako otevřený, jsou po celém světě instalovány další samostatné weby iNaturalist, spravované školami nebo vědeckými ústavy, s lokálním zaměřením. Pozorovat a popisovat přírodu v proměnlivém světě, se dá takřka donekonečna. Dohromady tvoří síť .

Existují gigabajty dat o přírodě. Ovšem ne všechna data, co kde leží, se dají kdekoliv okamžitě používat. Pokud jsou data vzniklá v projektech soukromých společností, anebo v neveřejných projektech, nejsou dostupná vůbec. Anebo jsou k dispozici pouze pod nějakými podmínkami, čili za peníze. Pokud jsou však data tvořena neziskovými organizacemi, s pomocí svobodného software a se zapojením široké veřejnosti, bývají i výsledky shromážděny jako volně dostupné datové sady s otevřenou licencí.

Datové sady s otevřenou licencí jsou s dobrým úmyslem předávány dál do databáze GBIF.org (která má i českou sekci ) a ta sjednocuje přírodovědná data a metadata z různých odborných zdrojů. Aby je pak odebíraly mnohé další veřejné projekty, jako je Encyclopedia of Life, vhodné pro analytiku, vzdělávání a výzkum v přírodních vědách. EOL přidává k taxonomii organismů další informace z Wikipedie a odkazuje na otevřené vědecké zdroje, jako například PLOS (Public Library of Science).

Na iNaturalist je skvělé, že i neodborníkovi a amatérskému pozorovateli pomůže identifikovat prozatím neznámé rostliny, nebo živočichy. Zároveň nabízí spoustu dalších podnětů k objevování a silnou komunitu s rychlou odezvou.

Od roku 2020 mám vlastní profil a všechny své nahrané fotky jsem zveřejnil s licencí Public Domain.

máte málo příkladů jak se používají OSM mapy?

• OSM Apps Catalog - Zobrazuje 1054 aplikace nalezené na wiki OpenStreetMap

Teď nenapíšu nic objevného, protože to mnozí dávno znají.

Zajímavost a užitečnost map je založená na množství a kvalitě souvisejících informací , které jsou k základní mapě připojeny.

Každý mapový portál se snaží související údaje připojovat, u OSM je fajn, že to jde nejjednodušeji s Wikipedií, s Wikidaty.

Jednou z nejpraktičtějších stránek zobrazujících wikipedické informace na mapě OSM je Geopedia.de

Stránky jsou použitelné ve všech jazycích. Odkazy na Wikipedii se zobrazí v jazyce prostředí, v jazyce země kde je lokalita a v angličtině ke stejnému heslu na Wikipedii.

Strana je dobře čitelná i na mobilu, takže se dá použít jako rychlý turistický průvodce po zajímavostech a památkách.

Co pro vylepšení můžete udělat?

Přidávejte k bodům, objektům i polygonům wikipedická hesla, která na wikipedii existují ať se dostanou do Geopedia.de . Na wikipedii jsou popsány nejen konkrétní historické budovy, ale také přírodní památky, chráněná území, přírodní parky a katastrální území.

Jedním ze zdrojů odkud můžete čerpat nezakreslené body je i stránka Drobné památky

Další detaily o jiném propojení OSM s wikipedií jsou na této straně

Stalo se samozřejmostí, že kvalita digitálních map je hodnocena podle toho, jak dobře se podle mapy dá navigovat autem, nebo jiným dopravním prostředkem - od startu až do cíle.

Proto je na navigačních mapách kladen důraz na přesné názvy ulic, jejich kategorie a mezinárodní číselná značení, na přesné dopravní situace křižovatek, odbočovací pruhy a aktuální objížďky.

Jenže když vystoupíme z auta uprostřed neznámé krajiny a potřebujeme se zeptat na specifické něco-někde… Jsme v koncích.

Potkáme třeba místního krajánka, nebo babičku u cesty. Sláva! Tito dobří lidé nám mohou poradit. Nikdy nezačnou ukazovat cestu tak, že by jmenovali číslo rychlostní silnice, číslo exitu a nebo typ mapového navigátoru. K tomu většinou ty mapy slouží dobře. Ptáme se jich na něco, co na mapách není.

Babička se orientuje v místě podle místní krajiny, podle zažitých místních názvů, krajinných dominant a záchytných bodů… Často je pro ní důležitá kaplička, boží muka, křížek… ale není pro ní zajímavá benzínová pumpa.

Když tyto malé body nejsou na mapě, vaše další orientace ve slepé mapě je mizerná a prakticky nevíte o čem ta dobrá žena před chvílí mluvila.

Teď vyjmenuji, co také stojí zato mapovat, i když to samozřejmě není tak důležité. Dělá to pouze mapu srozumitelnější. A krásnější.

Obyčejné detaily i místopis

Mezi obyčejné detaily se dá zařadit ve městech městský mobiliář (parkové lavičky, odpadkové koše, rozcestníky, informační tabule, …) ale v běžné otevřené krajině to mohou být i jednotlivé stromy stojící na viditelném místě, myslivecké posedy, nebo seníky. Jsou to přirozené orientační body, které jsou téměř trvalé. Takže proč by neměly být i na mapě?

Česká krajina je popsána obrovským množstvím místních názvů, které vychází z historie. Mohou to být názvy území, polí, lesů, původních a opuštěných sídel. Pokud o nich víte, tak je můžete zaznamenat i do mapy. Jako neobydlené místo.

Trávník a travnaté plochy

Travnaté plochy… to je spousta míst s různým charakterem, účelem a intenzitou lidské péče. Tráva roste všude, tak proč ji mapovat? … no mapuje se spíš její tvar, který defakto upřesňuje tvar a mocnost silničních komunikací vedle kterých ten trávník je.

Díky tvaru trávníku se dá na první pohled vidět, jestli je ten prostor spíš veřejná zeleň, nebo spíš neživý průmyslový objekt…

Trávníky na sídlištích dávají lepší informaci, jak je sídliště domestikované a jak moc je možné jej vnímat jako klidovou, obytnou oblast.

Stezky, zkratky a cestičky

Pokud chcete ve svém bydlišti vylepšit mapu k dokonalosti, můžete zaznamenat i ty nejmenší cestičky, které lidé používají. Jen je potřeba těm cestičkám dodat parametry, že jde o neformální pěšinu a že má nějakou kvalitu povrchu a že například není vhodná pro cyklisty. Tím se vyloučí z navigací pro cyklisty a ti raději pojedou po cyklistických cestách. Lesní cesty mívají také své názvy.

Návsi a centra sídel

Stojí zato se věnovat otevřenému prostranství u malých i větších sídel. Ať už je to náves malé vesnice, nebo je to náměstíčko na sídlišti, tak je to každopádně místo, kde se protíná více cest pro pěší, nebo pro vozidla… To místo má svou krajinnou hodnotu, proto také existují i vesnické památkové rezervace, které tuto kulturní hodnotu chrání. Centra původních vesnic znamenají soubory původních budov, ale i polohu a tvar návsi, její prvky jako je místní rybníček, staré stromy, nebo socha světce vytesaná do kamene.

Ale i bez přímé ochrany architektury je každá náves něčim specifická.. Je fajn ji v mapě lépe vyznačit, označit zatravněné plochy, polohu laviček, odstavné plochy pro zastavení vozem, zvoničky, nebo dětské prolézačky.

Když takovou náves uvidíte na mapě, bude vám srozumitelnější i ve skutečnosti, až ji navštívíte.

Skupiny objektů, které si dokážete pamatovat

Někdy bývá vhod k dobrému zapamatování zakreslit skupinu jednotlivých objektů, které jsou v krajině vidět blízko sebe. Můžou to být například tři křížky… které jsou skutečně tři, nikoliv jeden.

Jindy to může být kombinace autobusové zastávky, vzrostlého stromu a kapličky.

Jindy to může být sloup elektrického vedení, strom, keř a ohrada … prostě kombinace dvou, tří a více objektů u sebe dává místu naprosto konkrétní identitu a když ji pak hledáte na mapě, můžete ji tam najít. Když to dokážete :)

Tak mapování detailů zdar.

Prostupnost, nebo ne-prostupnost území je vlastnost krajiny, vyjadřující, zda je mmožné v daném místě procházet pěšky, bez překonávání fyzických překážek. Týká se to jak člověka, tak třeba i divoké zvěře a hospodářských zvířat.

Možnost volně procházet územím bez omezení je v České republice , ale i ve většině civilizovaného světa, dána zákony té konkrétní země. Z nich vyplývá, že umožňují například volný pěší vstup do státních i soukromých lesů, pokud tyto lesy nemají zjevné oplocení, nebo jiný výslovný zákaz omezující vstup v místě, čase, nebo při konkrétní situaci.

Podobně vám asi nikdo nezakáže vstup na neoplocenou louku, stromový remízek, přístup k rybníku, řece, nebo na pozemek v krajině, kde není žádné viditelné značení, nebo překážka. Je pochopitelné, že jsou další zákony, vyhlášky a soukromé zájmy, které vám omezí konkrétní aktivity, ale jinak vám ve vstupu nic nebrání.

Trochu jiné to je se zvířaty, ať už divokými, nebo hospodářskými. Divoká zvířata se nijak neohlížejí na lidské zákony, ale zase je pro ně důležité jak je krajina členěna, jaké jsou v ní přírodní prvky a lidmi vytvořené objekty, překážky (které člověk jako překážku nevnímá, ale pro zvířata překážkou jsou).

Podle mých pozorování je na veřejných mapách tato vlastnost, konkrétně záznam zjevných překážek, poměrně zanedbávaná. Přesto je celkem jednoduše mapovatelná a pokud by vlastnost chyběla, asi by bylo možné ji po dohodě s komunitou OSM do map začlenit.

Pro koho je prostupnost důležitá:

K tématu se profesně vyjadřují například krajinní a městští architekti, kteří mají možnost ovlivnit návrh územního plánu pro danou lokalitu. Citlivé a odborné krajinné plánování s respektem k charakteru krajiny, se snaží udržet její stav jako kulturní hodnotu, která je společná - a mnohdy velmi unikátní a nenahraditelná.

Pokud tedy dojde k odborné diskusi o krajině, bere se v potaz i konkrétní prostupnost krajiny a ovlivňuje to i další rozhodování o výstavbě, nebo jiné urbanistické, průmyslové a zemědělské činnosti.

V čistě praktickém použítí OSM mapy může zajímat prostupnost krajiny každého, kdo se nerad spoléhá na chůzi po vyznačených cestách a dokáže v mapě nalézt i jiné alternativní cesty od někud někam.

Související dokumenty

• Sborník z konference AUÚP ČR, Loket 12.–13. října 2023 - Hodnoty území - PDF

• POMŮCKA K UPLATŇOVÁNÍ REPUBLIKOVÝCH PRIORIT POLITIKY ÚZEMNÍHO ROZVOJE ČESKÉ REPUBLIKY - (ve znění závazném od 11. 9. 2020) - PDF

Mapové prvky zviditelňující neprostupnost území člověku i zvířatům

jsou to konkrétně ploty, zdi, opěrné zdi, protihlukové bariery, velké liniové stavby, jako například vysokorychlostní silnice, dálnice, železniční koridory, hranice vojenských území, významné terénní překážky a velké vodní toky. Dále to můžou být uzavřené zóny CHKO, riziková místa s důlní činností, bažiny a močály, skalní útesy.

Mnohé prvky jsou dobře zmapované (jako například dálnice), jsou u nich jen nedstatečně zmapované detaily (jako například protihlukové bariery znemožnující průchod), anebo nejsou zaznamenány vůbec, nebo nejsou přesné. To se týká například konkrétních pozemků, které prakticky vždy mají plot, nebo zeď.

Jsou tu prvky, které můžeme ze zkušenosti s pozorováním i logicky odvodit. Oplocení pozemku téměř s jistotou najdeme u:

• zahrádkářských oblastí (ovšem uvnitř parcely většinou ploty nemají)

• průmyslových areálů - včetně stavebních dvorů, odkladišť materiálů

• fotovoltaických elektráren

• rozvoden elektrické energie, velikých trafostanic, nebo elektráren

• hřbitovů (většinou zeď) - včetně území v bezprostřední blízkosti kostela, nebo církevní budovy

• čistíren odpadních vod, nebo jen odpadních jímek

• vodáren a vodohospodářských objektů

• sportovních, atletických areálů (mohou být součástí škol)

• mateřských školek a jeslí

• pozemků základních škol (někdy oplocených jen částečně)

• areálů HZS, policie ČR

• vězení, Armády ČR a vojenských prostor

• nemocničních areálů (okresní, krajské a soukromé nemocnice)

• novostaveb rodinných domků a blízkého pozemku

• lesních obor pro zvířata

• zoologických a botanických zahrad

• jiných zjevně soukromých objektů

jde jen o to odpozorovat, kde přesně plot vede. Pokud kříží přístupovou cestu, velmi pravděpodobně je v těch místech brána, nebo branka.

Mapové prvky zviditelňující prostupnost území

Bavíme se tu jak o prvcích lidmi budovaných objektů, tak prvcích v přirozené krajině, které jen nejsou dostatečně přesně, nebo kvalitně mapované.

V zastavěné oblasti to mohou být malé průchody, pěší uličky mezi ploty, neformání pěšiny… všude kde se sice vozidla nedostanou, není žádná zřízená cesta, ale chodec dokáže projít. Dokonce tam nemusí být chodník, ani pěšina. U liniových staveb (tratě, dálnice) to můžou být malé propusti, které jsou pro bezejmenné vodní toky.

Mapové prvky krajiny, související s přirozeným pohybem a výskytem divoké zvěře

Na mapě chybí a / nebo by mohly být lépe zaznamenány jednoznačné body a oblasti, kde dochází k opakovanému pohybu (migraci) divoké zvěře. Možná namítnete, že tak specifická informace na obecnou mapu nepatří, ale já si myslím, že to je pouze věc úhlu pohledu, jak široký, anebo úzký ten pohled je.

Konkrétním příkladem nekvalitního mapování je zákres přírodního lesa, který nenavazuje na jiný blízký lesní porost. Může jít jen o úzký ostrůvek, nebo remíz, ale i ten lesní zvěř používá pro přesun jinam. Na mapě to však dává informaci, že les je nespojitý, oblasti spolu nesousedí, což není pravda. Tato informace může být pro čtenáře mapy nezajímavá, zároveň ale pro mapového analytika, který zkoumá specifické oblasti právě z důvodů charakteru krajiny, může být upřesňující, nebo naopak zavádějící.

Když mluvíme o migraci zvířat, nejde jen o typicky vysokou lesní zvěř. Může jít o obojživelníky (žáby), může jít také o menší živočichy, nebo hmyz, jako jsou některé druhy denních a nočních motýlů. Jejich úspěšnost migrace, nebo jen výskytu, je přímo závislá na spojitém území a propojenosti přírodních oblastí.

Hospodářská zvířata se venku vyskytují většinou ve výbězích a ohradách, zde je poněkud nejednoznačné, zda je ohrada přechodná, nebo trvalá. Nechme proto na osobní zkušenosti mapovače, jak tuto ohradu zakreslit, nebo vynechat. Trvalé bývají spíš přechody zvířat přes veřejné komunikace, (včetně biokoridorů), nebo přístupy ke zdojům vody pro tato zvířata.

K čemu to je?

Detailní mapa popisující zjevné i méně zjevné prvky v krajině umožňuje další zpracování a tvorbu nových, zjevných i méně zjevných informací. Podle mého názoru je tedy dobré být pozorným mapovačem a zazamenávat mapové prvky dostatečně přesně. Sice je na první pohled nevidíte, ale je téměř stoprocentní jistota, že v krajině jsou.

Dovedu si představit budoucí, zpracovaný mapový výstup z OSM dat, ukazující, jak je krajina přehrazená umělými barierami, prostupná, či neprostupná. A to vám současné automobilové navigátory určitě nenabídnou.

Práce, úpravy, pot, a únava. Když lze spatřiti tu tmu na konci tak lze nalézt světla u té lampy ke koši vzdálené u mostu starého, tam daleko od hory mezi kopci hledící do údolí, vidím tu vodu téct, tam kam už se nikdo nepodívá. Tam kde jsem spatřil jiskru mého citu.

Tenhle blog je o několika argumentech, proč se čas od času věnovat něčemu užitečnému. Třeba mapám OpenStreetMap.

Je to tip pro úplně nezkušené uživatele mapy, jak sobě i druhým rozšířit dovednosti. Samozřejmě, že není exkluzívním návodem na vyplnění času a není jediným a hlavním. Využijte ho podle svých možností v rámci všech dalších aktivit, které ani nemusí být u počítače, ani na internetu.

Čtenářem, který si něco odnese, je tedy někdo, kdo s mapami ještě nic netvořil, ale mohl by. Jen neví jak začít. Tento blog se k němu dostal třeba tak, že mu jej někdo jiný doporučil. Někdo, kdo má spoustu zkušeností s mapami, třeba i profesionální, ale nemá spoustu času to všechno najednou vysvětlit. Od začátku.

Tak pojďme na to.

Sdělení je tedy zjednodušené a pokud možno nebude zacházet do odborných termínů, technických zákoutí. Ty raději přenechám na někoho jiného. Existují další výukové materiály LearnOSM, návody, OSM wiki a další stránky týkající se pouze OpenStreetMap.

Proč vlastně mapovat?

Orientace v mapách je kognitivní dovednost s vysokou mírou abstrakce a myšlení nad skupinou zeměpisných informací. Potřebujeme v mapách najít cestu od někud někam, nebo místo, které víme že existuje, ale nevíme kde. A to se může hodit v životě i v práci, ať už to bude kdykoliv, kdekoliv a vaše práce, nebo zábava bude velmi různorodá.

Po základní znalosti práce s mapou, můžou přijít nové znalosti, praktické zkušenosti z geografie. Je to tedy zkušenost škálovatelná a je možné se v ní zdokonalovat. Pro mladé lidi se může práce s mapami stát výhodou při hledání zaměstnání.

Mapování je nadstavbová zkušenost s mapami, které už dokážete číst a používat… Mapováním se orentujete v terénu, něco prohlížíte, rozeznáváte nerozeznané a zároveň i nově zakreslujete, vytváříte, upravujete, doplňujete detaily.

Mapování se dá dělat samostatně i v kolektivu, systematicky i nepravidelně, může z něho být okamžitý i dlouhodobý dobrý pocit Většina této činnosti je snadná a úroveň složitosti můžete sami, nebo s pomocí zkušenějších nastavit. Učíte se i vzdálené spolupráci s dalšími lidmi. Zlepšíte své jazykové vybavení odbornými slovy. Pro dobré výsledky vás to přiměje hledat informace odjinud, z veřejných zdrojů, nebo z terénu vlastním průzkumem.

Mnozí z nás používáme počítače intenzívně celý den, jako pracovní nástroj a také i jako zdroj zábavy. Odborníci zkoumající vliv používání počítače a internetu na zdraví člověka už vědí, že přemíra všeho škodí. Přinejmenším je vhodné mít pod kontrolou, jak dělit svůj čas u počítače, jak pracovat i odpočívat.

Vše co děláte opakovaně, umíte po zhruba dvaceti dnech dělat se zlepšenou schopností - na opakující se činnost jste si zvykli, zdokonalili jste ji - ale také si na ní můžete vytvořit závislost. Mozek bude za pravidelnou činnost vytvářet více hormonu štěstí a odměny - dopaminu. Práce i zábava se mohou stát návykovými, podobně jako drogy.

Pokud se chcete odreagovat a vyhnout se nezdravému návyku, zkuste činnost, která se dá dělat nepravidelně, ne moc dlouho a bez zbytečně složitých příprav podmínek. A to je právě mapování. Zatímco z nadměrného pasívního sledování internetového videa hrozí vážné psychické potíže, tak mapování je veskrze tvůrčí činnost s pozorováním a uvažováním, kdy se musíte soustředit a moc dlouho to v jednom kuse nevydržíte. Mapovat budete chvíli, pak zase dělat něco jiného. Lépe se tím odreagujete.

Jaký je stav map a co se mapováním dosáhne?

Na světě je obrovské množství map. Ať už historických, současných, papírových, elektronických, účelových, technických i podivuhodných. Jsou specializované i obecné, nesrozumitelné i jednoduché.

Tady se bavíme především o obecné, veřejně dostupné a univerzálně využitelné mapě OpenStreetMap. OSM existuje paralelně s jinými, komerčními, nebo soukromými mapami. Postupem času a zkušeností můžete sami zjistit, jakou s nimi má, nebo může mít souvislost, jaké jsou přednosti i nedostatky té které mapy. OSM už je velmi obsáhlá, ale rozhodně ne úplná mapa. Mapování je nekončící úkol.

Mapy nikdy nebyly a nejsou konečným a definitivním obrazem mapovaného. Jsou vždy jedním konkrétním obrazem k danému místu a času vzniku, Mají tedy své technické i časové omezení. A to je vpořádku. Je potřeba jen přijmout fakt, že mapy schopné změny se neustále mění k obrazu svému. Proto, aby byly nejen kvalitnější, krásnější, ale také přesnější s novými údaji. Úkolem mapování je tedy blížit se k nějakému ideálnímu popisu reality v přítomnosti a budoucnosti a zároveň mapy používat právě teď a tady.

Kdo dokáže mapovat?

Mladí lidé to zvládnou bez debat, ….druhá věková hranice je individuuální. Při dobrých motorických schopnostech rukou, přijatelném zraku a nějaké té zkušenosti s počítačem se může pustit do mapování i senior.

Důvody, proč starší lidé neradi používají počítače jsou různé… Možná jim totiž někdo počítače vysvětloval jako tajemnou skříňku na složitá počítání… a to je od PC odradilo. Ale naštěstí současná generace seniorů má dnes stále více základních zkušeností s ovládáním počítače i internetu. Takže je i stále snažší příležitost seznámit se s internetovými mapami. A stát se jejich aktivním uživatelem a tvůrcem.

Také lidé, kteří mají nějaký fyzický hendikep, omezený pohyb, mnohdy neví jak aktivně doplnit svůj život. Sledování televize je pro ně pastí a vstupenkou k depresím a pak už ani nepátrají, že by mohli dělat i něco užitečnějšího. Mapování je činnost, která je může svou smysluplností nadchnout a vrátit k pocitu užitečnosti.

Jak začít mapovat?

Začátek bývá vždycky nejistý a zpravidla to není věc nezkušenosti, ale věc obav z neznáma. Dobrý postup je být seznámen s mapami osobně někým, kdo má s mapováním osobní zkušenost. Může se tak stát například na mapovacích akcích s účastí veřejnosti. Tedy konkrétních událostech, kterým se říká mapathon.

organizování Mapathonu na LearnOSM česky

Je to slovo podle vzoru slova maraton - určitá kolektivní počítačová aktivita, kde jde o skupinové dosažení vytýčeného cíle. Vlasně tu ani nejde o vítěze, jde vždy o to zúčastnit se a společně mapovat. S pomocí počítačů a základních počítačových programů se uživatel seznámí s principy mapování, se základními operacemi, nástroji a postupy. Z mé zkušenosti vím, že i člověk, který to nikdy nedělal se dokáže naučit mapovat základní věci zhruba za deset-patnáct minut. Nejdéle trvá ústní vysvětlení hlavních pojmů, aby bylo o čem si dále povídat.

Dobrým prostorem pro realizaci skupinových akcí mohou být centra vzdělávacích aktivit, jako například veřejné knihovny s přednáškovým sálem, ale také vzdělávací a kulturní centra městských organizací, výukové prostory soukromých nebo neziskových organizací, coworkingy, které mají v místě dostupný internet přes wifi.

S kým mapovat?

Kromě začátku na dobrovolnickém mapathonu se nabízejí i další možnosti, kde a jak se s mapováním setkat.

Mezi své zájmové aktivity to mohou zahrnout například dětské skupiny a oddíly mladých lidí jako jsou Skauti, mladí ochránci přírody. Jejich zájmem může být mapování v terénu konkrétní lokality, se zaměřením na dosažení konkrétního cíle a pak prezentace výsledku. To vše může posloužit jednomu účelu, ale zároveň doplnit i veřejnou mapu pro všechny.

Jinou příležitostí může být zapojení seniorů aktivních v nějaké univerzitě třetího věku. Může se stát, že senior po seznámení s mapami skutečně začne s chutí a zaujetím mapovat, protože to je pro něj činnost, kterou může dělat vlastním tempem, nikdo ho nebude rušit, ani mu překážet.

Může se stát velmi aktivním mapovačem, jako už jsem se osobně přesvědčil na mapathonech pro Lékaře bez hranic. Přicházela tam dáma v pokročilém věku, která měla s počítačem malé zkušenosti, ale co se týče mapování, odváděla dlouhodobě skvělé výsledky.

Co mapovat?

Pro začátek je dobré si ujasnit, jak detailně a co přesně je pro vaše mapování vhodné. Je dobré najít místo které dobře znáte, například okolí svého bydliště a dát si nejdřív snadnější úlohy - a s postupně nabytými zkušenostmi přidávat i složitost mapových prvků. Je jen potřeba dodržet pár základních pravidel, jak pracovat s metadaty popisující mapové prvky. To vše je vysvětlené v příručkách a školitel by se měl o nich zmínit.

pár tipů co mapovat: podle svých zájmů to můžou být mapové prvky z oblasti **motorismu a dopravy, prvky architektury historické i současné, body zájmu turistiky a cestovního ruchu, nebo celé oblasti volné přírody.

Jsou lidé, kteří mapují nové prvky jen z jednoho konkrétního důvodu, zájem je buď součástí jejich zaměstnání, jejich osobní priority a nebo pouze konkrétního místa. Jsou i lidé, kteří pracují s OSM především jako validátoři, kteří kontrolují již zakreslené objekty a opravují chybně zanesené vlastnosti mapových prvků.

Toto jsou tipy spíš pro nové mapovače:

jednoduché zakreslení nebo úprava

• pěších cest různého druhu podle fotomapy
• krajinných a městských zelených ploch podle fotomapy
• vodních ploch a malých toků podle fotomapy

středně náročné zakreslení nebo úprava

• změny menších a větších dopravních cest se zachováním relací
• rozeznání objektů a skupin objektů na fotomapě, přiřazení oblastí
• doplnění názvů zjevných objektů, které znáte
• změny a opravy objektů, které jsou zastaralé nebo nepřesně zakreslené, podle katastrální mapy

náročnější zakreslení nebo úprava

• zvolení oblasti, kterou chcete detailně mapovat
• mapování všech chybějících objektů na mapě,
• doplňování metadat k objektům, včetně názvů veřejných budov, firem, jejich vlastností a parametrů, získávání veřejně dostupných informací z jiných zdrojů, například z webových stran, z wikipedie, opravy a mazání zastaralých informací

vyjímečné a náročné zakreslení, nebo úpravy

• zakreslení velmi specifických mapových prvků, z konkrétních důvodů
• systematické opravy prvků, nebo specifických bodů zájmu po celé ČR
• vytváření velkých strukturovaných relací, např. dopravní trasy veřejné dopravy

Některé zákresy se jen těžko dají udělat “rychle importem odněkud” … pokud tato importovaná data nemáte přesná, v přesné datové formě a pokud si nejste jisti, že budou v OSM adekvátně správně zanesena. Navíc by měla bý tato data pod otevřenou licencí, aby mohla být vložena do OSM. Někdy je prostě lepší věnovat se ručnímu zákresu prvků tam, kde jste si jisti.

Strach z rizika že se něco pokazí?

Mapování v OSM je podmíněné základní znalostí a také vůlí a odpovědností ke své práci.
Je skvělé, že projekt OpenStreetMap je živý, takže i úplní začátečníci se seznamují na reálných mapách s tím, jak se má tato mapa nově tvořit a vylepšovat.

Je zde několik stupňů kontrol a oprav, které zamezí nevratným omylům a chybám. Pokusy o záměrné poškození mapy by byly brzy odhalené a mnoha jinými lidmi znemožněné. Přehnaný strach z chyby tedy není na místě. Respekt, pozornost a vědomí co dělám, je potřeba podobně, jako když děláte cokoliv jiného.

K čemu mapovat, když všechno zvládne umělá inteligence?

Fenomén umělé inteligence se pouští do téměř všech oborů lidsko-počítačové činnosti. Ovšem s mapovacími aktivitami to je překvapivě vlažnější, než u jazykových modelů, nebo generátorů obrázků, hudby, filmů. Zjednodušeně řečeno, umělá inteligence (AI) se u základních mapování ještě tak nerozvinula a zřejmě jsou vážné důvody proč.

I přes schopnost rychlého zpracování gigantických objemů dat, je zde pro tvůrce sestavující A.I. programy poměrně problematické vytvořit mapově kvalitní algoritmus. Z něj pak výstup, který by silou “strojové inteligence” předčil lidské zadání, práci a výsledek. Dosud výsledky vyžadují i nemalé úsilí člověka, aby tyto strojové, geoprostorové datové výsledky kontroloval a zpracoval do použitelné mapy přesně tak, jak chce.

Existují profesionální nástroje s vlastnostmi AI , které složitý úkol mapování a prací s geoprostorovými daty rozdělí na několik dílčích úloh. Rozeznávání objektů z fotomap nebo jiných datových zdrojů (např. LIDARu), pokročilé analytické zpracování… a čištění dat a vizualizací na uživatelských mapách. Tyto nástroje jsou určitým vývojovým krokem, někdy i skokem… ale zatím se nedá říci, že vše dokonale nahradí činnost člověka pro tak základní mapovací činnost, jako je zákres různých detailů do mapy.

Ale kdo ví? Třeba pozítří to bude snažší. Zítra se ještě stále mapuje “skoro po starém” . Ale už velmi pokročilými nástroji :)

Co je odměnou?

Už jsem se setkal s položenou otázkou, proč by někdo měl něco dělat, když za to nic konkrétního nedostane? Nebo snad dostane? Kdo mu za to dá nějaké peníze, když se tedy bude zabývat kreslením mapy?

Tohle je poněkud nesnadné vysvětlit někomu, kdo se na to takto přímo zeptá. Asi bude stačit říci, že to je dobrovolná činnost a nechat dialog být. Aby jindy samovolně, nebo jen s lehkou dopomocí přišly důvody, proč dělat dobrovolnou práci bez peněžní odměny.

U lidí, kteří už znají dobrovolnictví, to může být snažší. S nimi už můžete navázat na jejich praktické zkušenosti. Možná že někdo pomáhal potřebným, pracoval jako dobrovolník pro jiné lidi, nebo organizace. No a tady je to podobné, dobrovolně přispíváte na internetu ke vzniku projektu, který je neziskový a prokazatelně pomáhá mnoha jiným lidem po celém světě. Už dlouho. A úspěšně. S mapami OSM se potkáváme na mnoha různých místech.

Na závěr

Věřím, že jsem zde v několika odstavcích přinesl příklady, důvody a argumenty proč se mapováním na dobrovolné a amatérské úrovni zabývat. Vše přijměte jako příležitost sebe, nebo někoho nového něco naučit, do něčeho proniknout a stát se s dostatkem pokory a pocitu spoluúčasti členem obrovské a různorodé komunity lidí, jejichž úsilím vzniká tato mapa světa. Mapoví odborníci jistě pochopili, že tento článek nebyl zrovna pro ně. :)

Sdílejte, nebo přidejte do komentáře svůj postřeh i praktickou poznámku. Napište jak namotivovat jiného člověka, vyzkoušet si něco tak nevšedního, jako vytvářet mapu v celosvětovém projektu.

Začít může kdykoliv. Třeba hned teď.

Rozhodl jsem se lépe zmapovat golfová hřiště. Mám za sebou několik prozkoumaných hřišť, nedaleko Sokolova, Karlových Varů, Českého Krumlova, Karlštejna, Milovic… a postupně si vyberu i další nezmapované lokality.

Studium těchto lokalit mne přivedlo na méně zjevné skutečnosti, ať už se týkají krajiny, golfové hry, nebo dalších souvislostí s obojím. Dobře zmapované golfové hřiště může být rychlou pomůckou jak pro zájemce o hru, tak i lepším orientačním bodem pro uživatele OSM v jiných situacích.

A v neposlední řadě tu je i menší riziko, že zde mapovací práci v OSM nezlikviduje nějaký rutinní editor, který plošně reimportuje mapová data pozemků LPIS, aniž by detailně řešil, co se v konkrétním místě skutečně nachází. Golfová hřiště jsou většinou soukromé pozemky, které nezajímají ani editory vlastních komerčních aplikací zabývající se dopravní navigací, nebo cyklotrasami.

Můj text je o mapování. O golfu jako takovém skoro vůbec, ale o jeho vlivu na životní prostředí především.

Golf je prý pro všechny

Je to vlastně největší sportovní hřiště, které využívá pro hru specifické krajinné prvky. Golfová krajina a její uspořádání je především romantická a idealizující forma přírody, zbavená všech, pro hru nadbytečných detailů. Do krajiny naopak přidává nové prvky, které jsou součástí hry.

Golf je původem ze Skotska či prostě z Britských ostrovů, jako oddechová hra pro skupinu lidí, zpravidla z vyšší společenské třídy. To taky naznačuje, proč je golfová krajina právě taková, jaká je. Postupem času až do současnosti se forma a pravidla golfu ustálila a - kromě těch obykle známých skutečností - se definitivně ustálila i schematická a naivní představa o krásné krajině, v které se golf hraje. Ze zkresleného zájmu o krásu krajiny se vlastně nepochopením přírody stala její hrozba. A to stojí zato prozkoumat.

Skotská golfová hřiště požírá eroze. Kluby zoufale shánějí finance na opravy iDnes, 31. března 2024

Golf - snobský sport nebo sport pro všechny? - diplomová práce , Martin Šperl

Golfová hřiště v kontextu posuzování vlivů na životní prostředí - diplomová práce, Ing. Alice Levá

Golf a mapování

Golfová hřiště na území České republiky jsou na veřejných mapách zaznamenány většinou jako oblast pro hraní golfu. Často však bez konkrétních detailů hrací plochy. OSM ve své nabídce mapových prvků má kompletní sadu pro mapování golfových hřišť. Z toho vyplývá, že mapování golfových prvků je v OSM možné.

Golfové kluby hráčům samozřejmě předloží vlastní mapu hřiště, ale veřejná a ucelená informace ke všem golfovým hřištím najednou, buď zcela chybí, nebo není přesná a úplná.

Také golfová hřiště, podobně jako všechny jiné prvky v krajině, podléhají změnám v čase. Golfové kluby se snaží svá hřiště rozvíjet, udržovat a měnit tak, aby co nejlépe poskytovala herní zážitek. Mohou se měnit tvary a proporce jednotlivých jamkových tras, někde přibyde nebo ubyde stromový porost, vznikají zpevněné golfové stezky a rozšiřují se, nebo zcela přesunují i pískové bunkery.

Přesto se dá říci, že plán golfového hřiště zůstává z větší části bez změn. Každý klub svou herní plochu zachovává i proto, aby byla srozumitelná pro hráče hrající mezinárodní turnaje. Větší změny hřiště jsou velmi nákladné a hřiště je po dobu úprav mimo provoz.

Když se podíváte na mapu ČR, tak golfová hřiště vznikají nejvíce kolem velkých měst, nebo v blízkosti atraktivních turistických destinací. Je to jednoznačně komerční objekt, který má za cíl zaujmout hráče a nabídnout jim nejlepší zážitek ze hry, komfort a zázemí. To vše také golfoví hráči očekávají. Mnohdy se vydávají na golfovou turistiku. Je to plánovaná tour po více golfových hřištích, kde tráví čas, využijí místní ubytovací služby a občas i navštíví blízké okolí. Jejich hlavním cílem však zůstává golf.

Každé golfové hřiště má jiné přírodní dispozice

Golfové hřiště u Karlštejna vzniklo na polích, odkud je vidět na dominantu hradu. Hráči golfu tak mají pocit že scenerie jim hru obohatí.

Například Golfový klub v Sokolově vznikl na ploše rekultivované výsypky povrchového dolu. Zde to je poměrně nekonfliktní.

Nedaleko Kláštera Teplá zas golfový klub a s ním i hřiště zanikl, golfový pozemek postupně zarůstá. Pískové bunkery však zůstaly.

V Milovicích je golfové hřiště na místě, kde býval vojenský prostor.

U Lipna nad Vltavou už dávno není golfové hřiště, teď se na pozemku prohání divocí koně a pratuři. Jejich spásání luk je mnohem přínosnější pro biodiverzitu, než intenzívní sečení golfového trávníku.

V Karlových Varech je golfové hřiště uprostřed dostihové arény. Volba místa je bez problémů, zato je relief hřiště poměrně plochý.

A nyní už přejděme k hlavnímu tématu.

Golfová hřiště a jejich dopady na přírodu

Vznik a provoz golfových hřišť má několik negativních dopadů na životní prostředí:

Ztráta přirozených přírodních stanovišť Golf vyžaduje nejvíce hrací plochy v poměru na jednoho hráče, více než jakýkoli jiný sport. Výstavba golfových hřišť vede k zásadním změnám krajiny. Původní druhy rostlin a živočichů jsou nuceny opustit své dosavadní životní prostředí.

Jde například o částečné, nebo úplné odlesnění pozemku, na kterém je zcela odstraněn podrost a křovinné patro. Někde zůstávají zachovány jen solitérní stromy, nebo jsou dosazovány nové. Mnohdy druhy stromů, které jsou v této krajině cizí. (Šlechtěné odrůdy jehličnanů, listnaté stromy dovezené ze zahraničí…) Pod stromy je nadále udržovaný trávník, v případě opadavých stromů je pravidelně odstraňovaný opad listí, které by na zemi dělalo přirozenou ochranu půdy a přirozený habitat pozemního hmyzu a drobných živočichů.

I změna z obyčejné louky, nebo rozvolněné krajiny na golfové hřiště znamená redukci místní biodiverzity. Obyčejná louka spásaná skotem, občas sečená, anebo nesečená horská louka, dokáže udržet bylinné patro v relativní rovnováze. Jakmile zde vzniká hrací plocha navžená podle architekta, proběhnou změny. Ať už ve tvaru terénu, kdy jsou projektovány terénní nerovnosti, nebo naopak nerovnosti srovnány, tak i ve výběru a co největší redukci travin. Pro exponovaná místa se vybírají pouze nejodolnější travní druhy, které přežijí časté sekání na minimální výšku.

Golf u Řebíčka zničil vzácnou přírodu. Pokuta? 50 tisíc - Aktuálně.cz 8. 5. 2011

Znečištění vody a půdy Pro udržení jednodruhové a celistvé trávy na golfových hřištích je potřeba používat velké množství umělých hnojiv, herbicidů, fungicidů a pesticidů. Tyto chemikálie mohou kontaminovat blízké povrchové vodní zdroje i spodní vodu a ovlivnit rostliny, zvířata, potoky a řeky.

Chemické látky se musí aplikovat na plochu hřiště pravidelně, každý rok. Na konkrétních místech, kde je jakýkoliv porost nežádoucí, bývá používaný totální herbicid. Rezidua chemických přípravků mohou mít přímý vliv na další organismy v přírodním potravinovém řetězci. Pro zatěžovaná místa jsou používány v krajině i umělé trávníky, které postupně prorostou živou travou. Pak je nutné trávu sekat a při sečení trávy vzniká riziko, že se z umělého trávníku uvolní drobné části umělé hmoty a dostanou se dále do půdy.

Znečištění životního prostředí může být i samotným výskytem zanechaných golfových míčků v krajině. Byl popsán případ ze zahraničí, kdy bylo běžnou praxí golfistů odpalování míčků na Driving range směrem do moře, nebo do vodní plochy. Golfové míčky nikdo nesbíral, až vytvořily intenzívní environmentální zátěž pobřežních vod. Mořský příboj s míčky ve vodě pohyboval tak, že systematicky likvidoval život na mořském dně.

Podle americké golfové asociace se na golfových hřištích jen v USA ztratí až 300 milionů míčků ročně - Quora

Pískové bunkery jsou typický prvek golfových hřišť po celém světě. Přestože hřiště je budováno v krajině, kde není žádné přirozeně odkryté pískové podloží. Písek je tedy na místo zvlášť dovezen a umístěn do vybagrované jámy. Proto, aby písek působil co nejvíce esteticky, používá se světlý materiál s co nejvyšší odrazivosti, a nejnižší složkou organických látek. I přes pravidelnou péči pískový bunker může zarůst travou, proto jsou jeho okraje i povrch pravidelně ošetřovány totálním herbicidem. Při intenzivnějším zanesení písku půdou je obsah celého bunkeru komplet vyměněn. Dá se tedy říci, že tato část hřiště je udržována jako zcela neživý kus krajiny. Nedokáží v něm žít ani pískumilovné organismy. Může se dokonce stát nechtěnou pastí pro drobná zvířata, která se nemohou dostat z písečné jámy, v létě navíc přehřáté sluncem.

Vodní překážky mohou zdánlivě přispět k zlepšení vodní kapacity lokality. Jenže ani to není tak jednoduché, jak se zdá. Vodní překážka je vybudována jako umělá nádrž s nepropustným dnem, její břehy jsou pečlivě zpevněné. Profil dna a relativně málo vody nemusí vyhovovat pro přirozený výskyt obyvatel nejvíce podobných vodních ploch, tedy mokřadních tůněk. Vodní překážka ani nemůže být totéž, co tůňka, podle pravidel golfu je jasně ohraničenou překážkou, s kterou se golfista může setkat a nějak jí ve hře vyřešit.

Vodní plochy vznikají i na místech, kde žádný přirozený zdroj vody není. Golfovému klubu nezbývá, než vodu čerpat z vrtaných studní, anebo dovážet v cisternách a přečerpat do umělých rybníčků. Kolem umělých vodních ploch většinou nerostou stromy, které by zastiňovaly hladinu před přímým sluncem a snižovaly tak výpar vody. Na březích je pravidelně odstraňováno rákosí a vlhkomilné rostliny. Byly případy, kdy do vodních nádrží byly aplikovány chemické látky omezující růst vodních řas. Tím se bohužel likviduje i další vodní život včetně hmyzu a vodních živočichů. Na hřištích bývají zatrubněny menší vodní toky, odvodněny mokřady, zasypány strouhy, nebo přesměrovány potoky tak, aby vedly do nově vzniklých vodních nádrží.

Změna vodního cyklu a spotřeba vody Golfová hřiště vyžadují velké množství sladké vody pro zalévání zelené trávy, přinejmenším v odpalištích a jamkovištích. To je obzvláště problematické v oblastech i běžně náchylných k vysychání.

Firma dostala pokutu za nepovolené zavlažování golfového hřiště - Ekolist, 13.3.2019

Ztráta biodiverzity: Golfová hřiště bývají umístěna v krásných přírodních scenériích, ale jejich výstavba a intenzívní péče může vést ke snížení biodiverzity v krajině. Některá hřiště jsou na území CHKO nebo v přímé blízkosti CHKO, kde se mohou vyskytovat chráněné rostliny a živočichové, například endemičtí motýli.

Intenzívní péčí o úpravu hřiště bývá snížen nebo ohrožen výskyt zranitelných organismů, nebo prostě z této oblasti zcela zmizí. Pro provozovatele golfových klubů jsou nevítaní i drobní zemní živočichové, kteří si kopou nory, nebo vytváří krtiny. Je časté, že proti krtkům, hrabošům, myším i králíkům jsou jimi nachystány jedové návnady, nebo pasti. Ty se mohou stát sekundárním ohrožením i pro chráněné dravce, nebo další zvířata v potravním řetězci. Tato krajina je pak zákonitě více náchylnější na lokální výskyt parazitních jevů, chorob travin, které by v rozmanité krajině vůbec nevznikly.

Změna odolnosti krajiny: Golfová hřiště mění přirozenou krajinu na uměle upravené plochy, což může vést k erozi půdy a znečištění vody v důsledku odtoku narušených sedimentů. Necitlivé zásahy do půdního profilu vytváří zářezy, nebo převrácení přirozeného sledu vrstev půdy a tím mohou definitivně změnit nosnou kapacitu prostředí. Půda může méně přijímat vodu, nebo naopak více, než byl původní stav. To narušuje rovnováhy a dává příležitost ke vzniku dalších zřetězených událostí. V okolí může dojít k rozšíření nebo přemnožení invazívních organismů, které nemají přirozené nepřátele. Krajina může ztratit samočistící schopnost. Někdy bývá část golfového hřiště oddělena plotem, nebo zelenými ploty vytvořeny překážky, které snižují prostupnost krajiny pro divokou zvěř. Zvěř tak může mít zkomplikovaný přístup k vodním zdrojům, k přirozeným životním teritoriím, pokud je zvíře teritoriální.

Některé golfové kluby se snaží minimalizovat svůj dopad na životní prostředí různými opatřeními, aby vyhověly platným zákonům. Nicméně, celkový negativní dopad golfových hřišť na životní prostředí zůstává významný.

Zdroje:

• Environmental Impact of Golf Courses – Rain or Shine Golf
• Are Golf Courses Bad For The Environment? The Truth Revealed
• The Environmental Impact of Golf Courses Is Unsurprisingly Outrageous
• Sport 2050: How climate change could leave golf with a less than
• Why Golf Courses Are Bad for the Environment (and What You Can Do About It)
• Six Ways Golf Courses Hurt the Environment
• Can a golf course support biodiversity? - Sport Ecology Group
• 5 Environmental Impacts of Golf Courses - Environment Go!
• The Environmental Impact of Golf Courses & Their Benefits

Jak lépe provozovat golf?

Existuje několik opatření, které se dají použít na golfových hřištích:

Učinit k přírodě neohleduplný golf společensky nepřijatelným S pomocí podložených informací a důkazů upozorňovat na neudržitelné aspekty provozu golfových areálů. Dávat konkrétní důkazy o vlivu na krajinu. Dávat příklady a podněty jak totéž dělat lépe a šetrněji k přírodě.

Jsou golfová hřiště budoucností ochrany přírody? Záleží, kde vzniknou - Ekolist, 23.1.2024

Omezit látky poškozujících životní prostředí Snížení množství, nebo úplné vynechání chemických prostředků které zanechávají trvalé chemické stopy na povrchu i pod povrchem hřiště. Místo chemie eliminující v konkrétním místě nežádoucí rostliny, se dá používat lokálně i horká pára.

Šetřit spotřebu vody Golf vyžaduje velké množství vody pro péči o hřiště, a proto je důležité implementovat strategie pro šetření vodou. To může zahrnovat použití inteligentních zavlažovacích systémů a výběr rostlin odolných vůči suchu. Užitečné je i využití přírodních čističek odpadní vody z místa a následné vracení vyčištěné vody do ekosystému.

Větší pokrytí stromy a vytváření větrných bariér může snížit vysychání povrchu zejména v důsledku větru. Koruny vzrostlých stromů zpomalují proudění vzduchu u země, vytváří stín a efektivně zachycují vzdušnou vlhkost v různých ročních i denních obdobích. Krajina by měla pracovat s vodou tak, aby zde voda zůstávala a nebyla zbytečně odváděna pryč.

Zlepšit energetickou účinnost zařízení může pomoci golfovým hřištím ušetřit peníze, pokud investují do úsporných technologií. Týká se to jak důsledné využívání obnovitelných zdrojů energie pro servisní stroje a golfové vozíky, ale i výstavba energeticky úsporných budov souvisejících se službami golfového hřiště. Je možné kombinovat solární zdroje s větrnými zdroji, nebo tepelnými čerpadly.

Ekologicky zpracovávat odpady: Správa odpadů je důležitou praxí pro jakékoliv golfové hřiště. To může zahrnovat recyklaci a kompostování organických odpadů, především sečené trávy, shromážděného listí a ořezaných dřevin z hrací plochy. Vzniklý kompost je možné vracet do půdy místo umělých hnojiv. Ať už přímo na hřišti, nebo na jiné zemědělské půdě. Rozhodně užitečnější, než spalování biohmoty v elektrárnách na biomasu. Se zázemím souvisí i dopravní obslužnost, parkoviště a rizika znečištění odpadky z prostor pro návštěvníky, nebo motorovými kapalinami. Kvalitní správa odpadu zvyšuje prestiž golfového klubu.

Podporovat biodiverzitu krajiny: První volba by měla být výběr lokality, která se vznikem golfového hřiště obohatí a zkulturní. Mohou to být bývalé průmyslové pozemky, rekultivované výsypky a povrchové doly. Ovšem ne každý brownfield je z pohledu biologické rozmanitosti chudý. Příklady ukazují, že opuštěné brownfieldy mívají vyšší obsazenost rostlinami i živočichy, než vnitřní města, nebo intenzivně obdělávaná zemědělská krajina.

Výběr původních rostlin pro úpravu blízkého okolí hřiště může zachovat vyšší biodiverzitu a zlepšit zdraví půdy. Golfový plán by měl být navrhován krajinným architektem s citlivým přístupem, který zohlední místa vhodná pro bohatší obsazení rostlinami i konkrétními stromy.

V areálu tak mohou být pásy a biokoridory s různými bylinami, keři a stromy, ale i suchými poldery nebo kamenitými skalkami, které dávají prostor pro život mnoha živočichům, od hmyzu přes obyvatele polí a luk až po zpěvné ptáky a dravce. Hřiště by mělo nenásilně zapadat do místní krajiny. Pokud možno nevytvářet příliš velké tepelné ostrovy, umožnit volný pohyb divoké zvěři, nevytvářet pasti ani riziková místa pro zvěř.

Další čtení ze světa:

• Pioneering Sustainable Practices in Golf Course Renovation with Green
• Sustainable Golf Course, Sustainable Waste Management
• Sustainable Golf - R&A
• Milestone Reached in Golf Course Sustainability Study - USGA
• The Path to Sustainable Golf Course Maintenance: Optimizing Practices

Jak lépe využít mapová data?

Mapování všech golfových hřišť v OpenStreetMap tedy může poskytnout nová, nebo strukturovaná data o celkové ploše golfových prvků, v konkrétní zemi. Tato data mohou být použita k přesnější analýze vlivu výstavby a provozu golfových hřišť na životní prostředí a krajinnou rozmanitost.

Kvalita dat o golfovém povrchu v souvislosti s údaji o spotřebě chemických hnojiv a dalších chemických látek, může být pochopitelně ovlivněna různými faktory, včetně intenzity zapojení komunity a přesnosti nahrávaných dat. Navíc, i když OSM může poskytnout cenná data, je také důležité zpracovat tato data současně s dalšími zdroji informací a metodami výzkumu při hodnocení dopadů golfových hřišť na životní prostředí. Bez základního mapování budou však analýzy prakticky nemožné, nebo jen velmi hrubé.

Analýza shromážděných dat z OSM může probíhat v rámci konkrétního studentského, nebo výzkumného projektu, jehož cílem je popsat stav, negativní vlivy a environmentální opatření krajiny s golfovým hřištěm. Může vzniknout metodika a doporučení jak harmonizovat ochranu přírody s provozem golfových hřišť. To vše může zapadat do naplňování Cílů Udržitelného Rozvoje SDG 2030.

Pokud vás téma zaujalo, pomozte mapovat golfová hřiště. Další čtení a zdroje:

• Mapping golf courses with Mapillary and OpenStreetMap
• Using Open Street Map Data in Environmental Exposure Assessment Studies
• Can a golf course support biodiversity and ecosystem services?
• The role of golf courses in biodiversity conservation and ecosystem
• Urban golf courses are biodiversity oases. Opening them up puts that at risk .
• A Framework for Biodiversity Assessment of Golf Courses
• Recognising and Protecting Biodiversity at Golf Courses: A FFGolf initiative
• Using OpenStreetMap point-of-interest data to model urban change
• Utilizing geospatial information to implement SDGs
• Open Geospatial Data in Environmental Management: Context, oppotunities and challenges
• OpenStreetMap Golf Mapping - YouTube
• GitHub - leif81/osmgolf: Open Street Map Golf web app
• OpenStreetMap golf courses — European Environment Agency

a ve městě

a na poli

V Českém Krumlově se pořád něco děje. Ať už to jsou věci zajímavé, tak i věci které bychom neradi viděli. Na různé nešvary tu máme bedlivé oči mnoha místních občanů, kteří si hned všimnou a rychle o tom referují ostatním ve skupině na sociání síti. Jednou je to rozbitá lavička, nebo jindy odpadky kolem kontejneru. Pořád něco!

Zjevení Krumlovského Démona

A já se přiznám, že jsem jedním z nich. Protože tu také bydlím a také pozoruji co se ve městě děje. U některých bolístek ve veřejném prostoru je hned jasné, kdo je zapříčinil a kdo by je měl napravit. Některé jsou však záhadné a objevují se zcela náhodně na různých místech města. Nikdo z nás by přeci nic takového neudělal!

Když jsem několik takových zločinů objevil, usoudil jsem, že je nám všem natruc spáchal nějaký skřítek škudibík. Pojmenoval jsem ho Krumlovský Démon.

Když nevíme, kde se tu takové piškuntálie vzaly a kdo za ně může, tak stačí to jednoduše svést na Krumlovského Démona, který v tom má jistě své dlouhé prsty! A my se pak můžeme vrátit ke svým radovánkám.

A víte jak démon vypadá? Dlouho jsem si ho nedovedl představit a přitom ho máme na mapě města pořád na očích!

Jestli se nebojíte a chcete ho vidět, klikněte opatrně sem

Uživatelé map používají mapy nejčastěji v mobilech a také pro navigace v autě. Uživatele dělíme na oblibovače Google, Waze, Mapy.cz, Garmin a na ty ostatní, kteří vůbec neví, jaký typ navigátoru používají a z jakého důvodu zabloudili.

Je poměrně nemožné vysvětlit uživateli jeho oblíbeného navigátoru, v čem má jeho navigace nedostatky. Ty totiž na mapě NEJSOU. Přednosti navigace umí objevit kdekdo, ale pak se dostane do situace, kdy tyto přednosti jaksi nejsou patrné. Například při návštěvě Českého Krumlova.

Autem sice nejezdím, ale právě těchto nedostatků jsem si byl vědom pokaždé, když jsem musel někomu vysvětlovat, že ne… tudy cesta pro vaše auto opravdu nevede a váš cíl je jinde, než vám ukazuje váš mobilní navigátor.

Fun fact totiž je, že většina navigátorů (zejména těch zabudovaných v autech) naviguje pouze automobily, tedy se řídí dopravními omezeními pro auta. Nedokáží se přepnout do situace, že lze hledat optimální cestu i pro chodce, cyklistu, turistu, nebo třeba … trailového bikera.

Proto, abych to pořád dokola nemusel vysvětlovat že v ruce držíte špatný navigátor, tak jsem si řekl, že to “vylepším” … tedy na tyto případy tu v místě zlepším uživatelskou přívětivost map. O, jak pošetilý to plán!

Nejdřím jsem začal domapováním Českého Krumlova na OSM. To se po několika letech znatelně zlepšilo a teď už jen průběžně kontroluji novinky a detaily. Každopádně všechny ulice a cesty by měly být v navigaci použity správně, tedy jednosměrky jen jedním směrem a podobně.

Další krok bylo zkoumání, jak se chovají různé mapové aplikace. Tady jsou postřehy u některých z nich.

Google maps

často používané mapy lidmi z celého světa. Uživatelé nic jiného neznají a myslí si, že google mapy jim v zahraničí ukazují naprosté maximum přesných informací. Bohužel zdaleka ne. Google navigátor neumí navigovat auto po pěší zóně. To je právě v případě Českého Krumlova docela zásadní. Každý motorizovaný turista se totiž nutně potřebuje dostat autem až před hotel! Ví to někdo? Nikdo, dokud na místě nezjistí, že google neví jak se tam dostat.

OrganicMaps

mobilní aplikace plně využívající mapová data z OSM. Navíc offline, což je prostě skvělé tam, kde nechcete platit za předražený datový tarif.

Apple Mapy

před časem byly pouze s vlastními mapovými daty, později začali v některých zemích přebírat OSM data. Protože prostě jsou lepší. Stále však mají vlastní datovou vrstvu pro body zájmu. V mnoha případech tedy jsou mapy neúplné, nepřesné. Já je na mobilu nepoužívám.

Mapy.cz

Uživatelsky je prostředí hledání trasy vyspělé, ale i tak se dají najít nějaké “nesplnitelné požadavky” Například jsem zachytil, že má málo cyklistických profilů, takže cyklisté jezdících na silničním kole nemohou zadat že nechtějí cesty vhodné spíše na horská kola v těžkém terénu. V ČR mají nejkomplexnější mapová data pro veřejnost, ale za hranicemi ČR to elegantně nahrazují mapou OSM.

Navigátor OSM

poměrně šikovný pro hledání trasy pěšky, nebo na kole, ovšem nalezené trasy se liší podle použitého engine. Má pochopitelně své limity, pro složitější hledání trasy bych raději využil jiný navigátor.

ORS Maps

OpenRoute Services - mapový navigátor s opravdu pokročilými vlastnostmi při hledání tras. Používá se i ve variantě pro krizové události a humanitární pomoc. Vyvíjí ho tým který je odpovědný i za jinou důležitou aplikaci - Tasking Manager HOT OSM.

ORS navigace dokáže nabídnout hledání trasy podle více různých profilů vozidel. Jelikož byla jen v angličtině, tak jsem se snažil ji počeštit a to se nakonec po dlouhém čekání na update kódu povedlo. Hlasová navigace bohužel zůstala jen v angličtině.

Ukázka jak se snadno dá dojet autem z bodu 1 do bodu 7. Podmínkou je, že nesmí být uzavřen Lazebnický most.

Neznám žádný dostupný navigátor, který by dokázal navigovat z bodu A do bodu B tak, že by zvolil jízdu dopravním prostředkem, například k nejbližšímu parkovišti a zbytek ukázal chůzí pěšky. V tomto vidím ještě rezervy.

Okružní trasa nejkratší cestou

Chcete najít ideální trasu která spojí vaše body zájmu na mapě? Na to je skvělý projekt VROOM. Stačí si najít všechny hospody ve městě, nebo všechny hrady a zámky v kraji a hurá na výlet! Ale i tady jsem objevil že to není tak perfektní. Naviguje opět jen jako jízdu, tedy nejde najít optimální trasu pěsky tam, kde je zákaz vjezdu vozidel.

Když jsem před lety používal blogovací platformu Bloguje.cz mohl jsem na nějaké pokročilé používání šablony rovnou zapomenout. Bloguje bylo opravdu jen pro nenáročné psaní deníčků. I tak se mi tam povedlo vyrobit vlastní nové šablony, které svou specifickou funkčností neměly v rámci Bloguje srovnání.

Připravil jsem šablonu na klasický blog s kategoriemi, dynamickým designem a vyhledáváním, šablonu s vlastními rámci a podstránkami (s nástroji, které vůbec rámce neměly v plánu podporovat) šablonu na mikroblogování a šablonu na videoportál ještě dříve, než existovalo YouTube.

To vše jde dodnes vidět na internetovém archivu Wayback Machine, respektive ve statických kopiích mých blogů na mém archivu.

Blogy jsem používal a rozvíjel několik let v období 2005 - 2017, než byla celá platforma Bloguje ukončena a uživatelé i s blogy přemigrovali převážně na WordPress, Blogger, nebo na nejhorší variantu - iDnes.

Vždy mi ale přišlo, že použití map je ve všech blogovacích portálech zanedbané, nebo umožněné velmi primitivním způsobem. Nanejvýš ve formě srovnatelné s vložením hypertextového odkazu, obrázku nebo iframe.

Později jsem se rozhodl obnovit moje blogy k novým účelům, volba byla jednoznačně WordPress na vlastním hostingu. Hledal jsem pěknou šablonu pro mapy - ale to byl problém - nic takového v dostupné formě není, nikdo se tím řádně nezabývá.

Respektive objevil jsem jednu neudržovanou šablonu s názvem Jeo. Na této straně jsem se také seznámil s pojmem Geojournalism. Dříve, než podobnou činnost v Čechách zpopularizovala datová žurnalistika.

Na základě šablony Jeo jsem viděl v zahraničí opravdu zajímavé mapové weby, které používaly vlastní mapové vizualizace s interaktivními prvky. Paráda!

Nakonec jsem Jeo šablonu zprovoznil a vložil do ní OSM mapový podklad a začal přidávat příspěvky, které měly přímý odkaz na mapě. Blog najdete pod názvem Spotter map

Tímto bych chtěl zájemcům doporučit, že šablona Jeo stojí za vyzkoušení a v rámci možnost funguje i na novém WordPressu. Chtělo by to však ještě doladit a kdo by měl chuť šablonu dále vylepšovat, má možnost.

Jedno z prvních setkání s něčím, co se později změnilo na přispívání do otevřených projektů, byl blog Kliktivisti. Věnoval se internetovým tématům, které by mohly být zajímavé pro lidi intenzívně se pohybující na internetu. Kliktivista bylo označení člověka, který na internetu vyvíjel aktivismus jen tím, že klikal, nebo komentoval nějaké cizí události. Tedy nepříliš lichotivé označení. Tento blog to chtěl ale ukázat v jiném světle, že aktivita na internetu může mít i skutečně pozitivní přínos. Jde jen o to zvolit to užitečné a nedělat to neužitečné. Jedním z dobrých kliktivistů byl i Jan Böhm. To bylo někdy v roce 2014 nebo 2015.

Něco se mi na tom blogu zalíbilo a zároveň se mi zalíbil termín “virtuální dobrovolník” který jsem asi viděl jinde. Přišlo mi, že to přesně pasuje do mých možností jak se dobrovolnou činností u počítače podílet na něčem užitečném.

Zanedlouho se Jan Böhm začal více věnovat nově vznikajícímu projektu Missing Maps v ČR a společně s malým týmem MSF začal pořádat v Praze Mapathony. Tam jsem ho potom potkal i naživo.

Nějakou chvilku mi trvalo, než jsem se odhodlal na mapathon přijít. Platí zde opravdu to známé “nejtěžší je ten první krok” . Když jsem konečně dorazil na prvním mapathon, poznal jsem, že to je setkání plné zajímavých informací a hlavně skvělé atmosfery. Potom už bylo pro mne chození na další mapathony snadnější. Vlastně jsem se na ně těšil.

Na akcích jsme vždy na začátku dostali vysvětlení a návod jak mapovat pro nově zapojené, pak už jsme v rámci večera pracovali na doplňování aktuálních projektů.

účastnil jsem se několik desítek mapathonů zejména zpočátku a zažil neuvěřitelnou atmosferu nadšení a pocitu dobře vykonané práce.

Díky mapathonům jsem navštívil několik míst v Praze, kam bych se běžně nedostal, byly to i různé firmy, které pro pořádání akce poskytly své místnosti a internetové připojení. Přicházeli tam i pozvaní zajímaví hosté, kteří k činnosti Lékařů bez hranic vyprávěli své osobní zkušenosti.

Zároveň jsem pozoroval i další aktivity kolem dobrovolničení. Mapování v Tasking Manageru projektu HOT OSM jsem se věnoval i mimo pořádané mapathony. Komunita se rozrostla a připravila si pro nové i dlouhodobé mapovače dostatek informačního a organizačnho zázemí.

Jednou mne požádali o záskok v přípravě mapatonu, tak jsem si už jako zkušenější účastník vyzkoušel i jeho vedení. Vyžadovalo to připravit si prezentaci, vysvětlit pravidla a pak už se pustit s týmem do mapování nových tasků.

Později už jsem se mapathonům v Praze nemohl věnovat osobně, změnilo se mi v životě více věcí a tak jsem už nemohl být účastníkem naživo.

Stále jsem se Missing Maps věnoval a od té doby pro mapování v OSM udělal i spousta jiných věcí

• doplnil jsem české překlady k příručce LearnOSM na Transifexu
• přeložil jsem veřejný web a uživatelské rozhraní Tasking Manageru na Transifexu - a to postupně ve staré i novější verzi
• doplnil jsem český překlad do uživatelského rozhraní aplikace MapSwipe To bylo také na Transifexu
• na MapSwipe jsem dosáhl docela vysokého skore swipování
• pokračoval jsem v mapování tasků pro Missing Maps. Jedním z ucelených úkolů bylo například zakreslení cest v okolí jezera Ukerewe… To, co vypadalo dříve jako neobydlená oblast je dnes na mapách zpracováno i díky místním mapovačům do perfektní mapy. Vše toto považuji za týmovou práci, kde jde o anonymní spolupráci více lidí.

Z toho všeho mi zůstal výborný pocit. Nejen z množství odvedené a okamžitě viditelné práce, ale i z nadšení a zapojení spousta různých lidí. Komunita MM pro ČR a SR se ve svých začátcích dostala do předních příček aktivit a zpracovaných tasků v celosvětovém žebříčku, bylo to hlavně díky opakovaným a dobře zvládnutým mapathonům. Dalo se na nich dozvědět mnoho zajímavostí přímo od lidí spojených s Lékaři bez hranic. Informací, které se veřejně v mediích příliš neobjevují.

Další moje kroky s mapováním už vedly jinudy, ale Missing Maps mám stále v hledáčku pozornosti a vidím, že s přestávkami se stále něco děje. Když je potřeba, doplním překlady do dokumentace, nebo Tasking Manageru.

Nejde si nevšimnout, jak se průběžně krajina proměňuje.

Vysychající potoky

Zakreslené drobné vodní toky bývají na nových ortofotomapách v porovnání s minulostí velmi neznatelné, nebo zcela mizející. Ani vegetace už tam není zcela stejná, jako bývala. Když tyto stopy po bývalém potoku vidím, zkoumám, zda jeho nepřítomnost není z důvodů, že byl tok uměle vedený jinudy, nebo zda nebyl zatrubněný nebo ovlivněný meliorací, která i po desítkách let stále pod zemí odvodňuje pole. Zatrubněné toky pod zemědělskou půdou se dají občas poznat i z fotomapy, v toku se vyskytují na poli studny, nebo skruže. Tvar krajiny také napovídá, kde se svažuje povrch do údolí.

Jsou prostě místa, která mají a budou mít méně vody. Souvisí to i s přirozeným lesním pokryvem, který zejména po kůrovcové kalamitě obdržel na některých místech citelné rány. Kde není les, nebude ani voda. Potůčky na mapě nechávám, ale měním jim část horního toku na vysychající.

Mizející menší rybníky

Další známky změn vodního režimu jsou menší vodní plochy nedaleko potoků, bývají to bývalé, neudržované rybníky, o které majitelé ztratili zájem a nevyvíjí úsilí o jejich obnovu. Proč by to také dělali, když v okolí není dostatek vody a “nic z toho nemají” ? Tyto vodní plochy se z rybníků mění na mokřiny a na mokré louky, někdy rychle zarostou náletem a dál už děj se vůle Boží. Některá místa sloužila jako sezónní napajedlo pro dobytek na pastvě a když už se dobytek na louce nepase, ani zde není důvod obnovy.

Další roky plocha bývalé hladiny buď zaroste vegetací, nebo jí těžké traktory rozorají a rozšíří zde louku, nebo ornou půdu.

Občas vznikají i nové vodní nádrže, nebo rybníky, ty mají ale podle fotografií i tvaru svůj jasně vymezený účel a roli. Pozná se to podle vybudované hráze i stavidla, příjezdových cest a dalších znaků lidské činnosti.

Revitalizace potoků

Jsou místa, která se díky finanční podpoře a úsilí konkrétních lidí mění k lepšímu. Jde o revitalizované malé vodní toky. Púvodně napřímený a regulovaný vodní tok byl po mnoha letech opět přetvořen do přirozeně meandrujícího potoku. Tyto projekty mají jednoznačně pozitivní vliv na charakter a diverzitu životního prostředí. Jsou jich po celé ČR desítky, spíš stovky.

Příklady z okolí Českého Krumlova

• obnovení meandrů potoka nedaleko obce Borová u Chvalšin
• Obnovení tůní na potoce Polečnice u obce Kladenské Rovné

Nové lesní tůně

Tůně v lesích jsou drobnou odpovědí jak udržet trochu více vody v krajině a zlepšit tak mikroklima zejména v letních suchých měsících. Nejhůře se mapují malé, nově vzniklé lesní túně, protože ty z výšky prostě nejsou vidět. Když je na výletech v lese náhodou objevím, zapamatuji si místo podle okolních krajinných dispozic a pak je do mapy doplním.

více o vodě

téma a příklady změny vody v krajině jsou dále rozvedeny na webu Voda, Klima Krajina který umožňuje vést participační procesy pro města i obce i pro nezávislé organizace pracující ve veřejném zájmu.

Současně s tím, jak jsem se začal věnovat mapování města, tak jsem si na vycházkách všímal dalších detailů, které jsem chtěl zanést do mapy.

Všímal jsem si, jak se realizují, či spíše nerealizují některé činnosti týkající se životního prostředí, které má v kompetenci městský úřad a Odbor životního prostředí. S některými činnostmi správy městské zeleně pro mne bylo těžké polemizovat, když jsem neměl žádné přesnější podklady o výskytu, nebo množství konkrétních jevů. Bez důkazů se argumentovat nedá.

Byly to detaily týkající se především městské zeleně kdekoliv ve veřejném prostoru. A tak jsem si je musel nejdřív shromáždit:

• eko opatření ve městě
• černé skládky
• rizika území, eroze
• Květinové louky a méně sečené trávníky
• Ptačí krmítka a budky
• skleněné plochy s rizikem nárazu ptáků
• Živá divoká zvířata ve městě
• Mrtvá divoká zvířata usmrcená a nalezená v katastru města
• Zajímavé stromy
• Invazívní rostliny (křídlatka česká, lupinus vlčí bob, slunečnice topinambur)
• Suché stromy
• vodní plochy s příležitostí revitalizace a lepšího hospodaření s vodou

Bylo jasné, že tyto informace nelze vkládat do obecné OSM mapy a tak jsem hledal konkrétní aplikaci, která nabídne kombinaci jednoduchosti a možnosti zadání vlastních mapových záznamů.

Nechtěl jsem používat Google mapu, protože s tou jsem udělal už před časem nepříjemnou zkušenost. Některé funkce a služby firma Google průběžně mění tak, jak jim byznysově vyhovuje. To znamená že pro uživatele mohou nečekaně vzniknout nová omezení nebo náklady za nově placené služby. Detaily podkladové mapy se zcela nehodí na mapování životního prostředí, protože Google se soustřeďuje na komerční záznamy firem a lidmi zadávané body zájmu.

Pak tu byly některé komerční projekty typu Mapotic, které mi také nevyhovovaly. Jednoduše proto, že služby vlastních záznamů bodů jsou omezené, nebo placené. Pro můj účel nekomerčního mapování jsem si nemohl dovolit platit takovou aplikaci. Nabídka placených funkcí nebyla pro mne tak důležitá.

Nakonec jsem došel k francouzskému projektu uMap, který je postaven nad OSM a k mému záměru vyhovuje perfektně. Měl jen drobný nedostatek, že uživatelské rozhraní nebylo přeložené do češtiny. To ale pro mne nebyl problém a tak jsem s pomocí překladové platformy Transifex projekt uMap přeložil a tvůrci český překlad do aplikace doplnili.

To bylo pro mne důležité, protože pro budoucí mapování jsem počítal se zapojením více místních lidí. A čeština hraje roli tam, kde je potřeba se rychle seznámit s neznámým uživatelským prostředím. Čekal jsem prostě, že mi s tím někdo další pomůže.

Vytvořil jsem tedy vlastní mapu Pozorování v Českém Krumlově a do ní v několika vrstvách a barvách doplňoval své body pozorování. K některým nálezům a výskytům zvířat jsem doplňoval i detaily a čas nálezu.

Překvapilo mne, kolik drobných zvířat hyne v prostoru města, většinou účinkem lidské činnosti, neznalosti, nebo dokonce bezohlednosti.

O zjištění a záměru jsem napsal na blog a požádal o spolupráci na sociální síti.

V plánu jsem měl i napsat podněty do participativního rozpočtu města, ohledně systematicky lepší péče o městské životní prostředí, v mnoha dílčích rovinách. Tak se i stalo, napsal jsem, ale podněty byly redukovány většinou z důvodů nedostatku peněz, lidských zdrojů, neochoty odpovědných lidí a všeho řečeného najednou.

Nakonec se to smrsklo na podnět k opatření ochrany ptáků proti nárazům do skleněných ploch na vybraných autobusových zastávkách. Podnět byl schválen v participativním rozpočtu města roku 2022, ale dosud nebyl realizován.

Jediné, co jsem realizoval byl dokument o ochraně drobných zvířat ve městě

A jak to všechno dopadlo?

Mapa uMap byla docela rozsáhlá, ale stejně to nevedlo k cíli. Selhalo to totiž na několika okolnostech, které v celém úsilí hrály důležitou roli. Ale ty už se mapy netýkaly.

uMap mohu pro mapování vlastních bodů doporučit. Pokud jste ale milovníkem přírody, raději vyzkoušejte specializovanější projekt iNaturalist, který vaše záznamy o přírodě zahrne do odbornější celosvětové databáze.

A o tom napíšu zase někdy příště :)

Jedním z kanálů je Schwarzenberský kanál, který sloužil ve své době k dopravě dřeva ze šumavských lesů.

Druhým zajímavým vodním dílem je Podkrušnohorský přivaděč , někdy také nazývaný Přivaděč Ohře - Bílina. Jeho role byla jiná, sloužil především jako ochrana povrchových dolů před povodněmi.

Zatímco první kanál využívá přírodních zdrojů vody, ten druhý potřebuje načerpat vodu z Ohře a přivést ji potrubím až na začátek kanálu. Pak už voda teče sama.

A který kanál je delší? No, jednoznačně ten Schwarzenberský. V tom Podkrušnohorském zase proteče víc vody.

Před lety (přesněji v srpnu 2019) jsem v Českém Krumlově začal jeden nevšední projekt.

Šlo o myšlenku založit ve městě komunitní zahradu, tedy malé relaxační místo, kde by si lidé mohli vypěstovat nějaké drobné výpěstky, ať už zeleninu, zahradní ovoce, nebo květiny. Ve městě žádná nebyla.

Věděl jsem, že to nebude snadné. Bylo k tomu potřeba několik důležitých věcí, které jsem neměl, ale plánoval je získat. A proto jsem k tomu několik let vynakládal úsilí.

Lógr

Začal jsem v kavárnách sbírat lógr jako základ pro bio hnojivo do zahrady. Zároveň jsem hledal, zda by v katastru města byla možnost najít vhodný pozemek. A také jsem se snažil záměr lidem vysvětlovat. Co dělám, proč to dělám a jak by to mohlo souviset i s nimi.

Přes 2,5 roku jsem chodil denně do kaváren v centru města. Pouze se skromnými prostředky, jako kbelíky a uzavíratelné nádoby, jsem byl schopný nasbírat přes 14 metrů krychlových kávového lógru. Tolik, či spíše ještě mnohem více dokáží vyprodukovat některé kavárny v centru města Český Krumlov!

Pro možnost komunitního sběru jsem adaptoval do češtiny aplikaci Karrot, která by se na to velmi hodila

O mé činnosti a zkušenosti s lógrem bylo napsáno několik článků, spoustu odkazů na sociálních sítích, byla natočena televizní reportáž A Dost!, kterou vidělo více než čtvrt milionu lidí na internetu i v TV vysílání.

Na základě popularizace této činnosti a nakládání s bioodpadem se inspirovalo více lidí a také začali využívat lógr jako zahradní hnojivo.

V článcích ale nebyla zmíněna jedna “drobnost”, kterou jsem v projektu udělal. Týká se infomapy k projektu KrumLogr a zde konkrétně mapy Českého Krumlova tvořené v OpenStreetMap.

Mapa města

Někdy před rokem 2018 jsem si všiml, že mapa Českokrumlovska je v naprosto neaktualizovaném stavu. A to nejen samotný střed města Český Krumlov, ale i blízké a vzdálené okolí okresu. Dosahujícího až na Šumavu a okolí Jihočeského Kraje. Region prostě neměl svého místního systematického mapovače.

Pro náhodného cestovatele, který hledá v mapách založených na OSM, to muselo dávat první dojem, že v těch místech není nic zajímavého. Ale je to naopak. Ve skutečnosti je tu spousta zajímavých míst.

Proto jsem se pustil do rozsáhlé obnovy mapových dat a postupně jsem dokreslil většinu míst města, do sebemenších detailů. Trvalo to několik let. Doplňoval jsem městský mobiliář, firmy a obchody i ubytovací kapacity… chodníky, pěšiny i příjezdové cesty.. Zpřesňoval jsem hranaté zatáčky i zelené plochy podle referenčních mapových podkladů. Častokrát mapování muselo být s osobní návštěvou, abych se ujistil, co vlastně na tom místě je. Všude jsem chodil pěšky.

Upřesnění a dokreslení nakonec přineslo výsledky. Mapa Českého Krumlova se stala hlavně pro cizí cestovatele mnohem použitelnější, než byla. Mnohdy aktuálnější a detailnější než stejná místa na Mapy.cz, natož na mapovém portálu města.

Turisté a orientace

Dalším krokem v projektu měla být myšlenka, jak lépe dát informaci o městě lidem, kteří ji nejvíce potřebují. Především turistům, kteří byli v Českém Krumlově poprvé.

Byl jsem mnohokrát svědkem zvláštní situace, kdy zahraniční turista drží v ruce svůj mobil a zoufale nemůže najít hotel, kde je ubytovaný. Zírá na mapu v mobilu, kde nevidí nic, co by mu poradilo. Ďábel se totiž vždy skrývá v detailu. Ptá se proto kolemjdoucích - a pokud to jsou ochotní odpovědět, nakonec mu poradí, že hledaný hotel je tady 5 metrů od něj. Jen ho prostě nebyl schopný v mapě najít!

Tak špatná orientace má konkrétní příčiny a trvalo mi roky, než jsem je zcela pochopil. Oni totiž turisté nejsou schopni sami vysvětlit, proč něco nemohou najít. Zvlášť když mluví pouze čínsky, nebo japonsky.

Pokračujme tedy dál. Přišel jsem tedy na to, že turisté přijíždějící do Čech z nevědomosti používají mapy, které v principu neukáží nic navíc, co není v zájmu provozovatele mapy. Tím ta mapa postrádá obecnou užitečnost, ale to oni nevědí! Nikdo jim totiž nemá důvod to říkat.

Další alternativu, kterou náhodný turista má, je přijít do městského infocentra, kde dostane zdarma vytištěnou turistickou mapku na A4, s vyznačenými dominantami města. To je sice fajn, významné body jsou dokonce popsány cizojazyčně, ale tak mrňavá mapka nemá a ani nechce mít důležité detaily, které turistu často zajímají! Kde jsou konkrétní hotely, bankomaty, veřejná WC, nebo cokoliv jiného? A tuto informaci často potřebují okamžitě, v době, kdy je infocentrum s mapkami zavřené.

Další mapové alternativy ve městě existují, ale vždy jsem rychle nalezl jejich nedostatky. Ty tkvěly ve způsobu užití mapy, a potom v její aktuální přesnosti.

Vznik tištěné mapky

Rozhodl jsem se tedy propojit několik dílčích cílů do jednoho záměru a ten tedy realizovat. Udělám pro potřebu svého projektu i pro potřebu vysvětlení nevysvětlitelného, tištěnou mapku, která ukáže víc, než co jsou lidé schopni sami od sebe najít.

Vznik a návrh grafické úpravy vyžadoval několik kroků.

Chtěl jsem, aby mapa byla detailní, zároveň nemohla být příliš veliká a tak to byla mapa jen středu města.

Vyexportoval jsem z OSM vektorový obsah mapy z určeného výřezu. Ten jsem potom zakomponoval v layoutu sestaveném v open-source softwaru Scribus. Vektorové podklady z OSM mají tu výhodu, že v daném rozměru mají maximální kvalitu detailu a je možné je i editovat, pokud by to situace vyžadovala.

Chtěl jsem, aby mapa nabízela i aktuální a živé odkazy. K tomu jsem využil veřejnou službu generování QR kódu, které odkazovaly na internet na wikipedii, na geopedii, nebo na konkrétní trasu vedoucí od startu do cíle. Díky QR kódům mapa obsahuje užitečné informace o památkách v češtině, ale i v němčině a angličtině.

URL odkazy jsem převedl na QR a umístil ve Scribusu přímo do plochy mapy tak, aby si je kdokoliv mohl z mapy mobilem načíst.

Zadní strana mapového listu byla celá vyhrazena projektu sbírání lógru s fotodokumentací a také se slepou mapkou města s vyznačenými kavárnami zapojenými do sběru. QR kódy u kaváren vedou na internet k mému blogu, kde je o kavárnách napsáno pár slov.

Pro slepou podkladovou mapu centra jsem využil volně dostupnou stylizovanou mapu od Stamen, která neobsahovala detaily a tak se parádně hodila jako podklad.

odkaz

Tuto mapku ve formátu A3 mám také elektronicky v PDF a je možné ji kdykoliv aktualizovat a znovu vytisknout. Často se mi stalo, že turisté když viděli jak pěknou mapu mám, tak ji chtěli ode mne koupit, místo malé neužitečné mapky z infocentra. Snažil jsem se jim říci, že stejnou mapu mají v mobilu. Tím jsem zas objevil další okolnost, proč turisté mapy v telefonu příliš nepoužívají. To však není z důvodů vlastností mapy.

Vytištěnou mapu v několika kusech jsem osobně roznesl do místních kaváren, kde si ji sami vyvěsili na nástěnku, aby byla vidět.

Na závěr

Toto vše jsem podstoupil, prozkoumal, poznal a pochopil při tvoření mapy místa, kde žiji. Je to několikaletý a časově náročný kus samostané práce, stovky nachozených kilometrů a vyzkoumaných znalostí, kterých ani přes další nepříznivé okolnosti a neúspěchy s komunitní zahradou nelituji. Veškeré využití mapky a zdrojových dat OSM bylo s uvedením zdrojů a v rámci fair use poskytováno zdarma, tedy bez porušení licence. Vytištěno na vlastní náklady.

Umožnilo mi to zdokonalit se v mapování a plynule pokračovat v mapování dalšího okolí a jiných málo zmapovaných míst v Čechách.

A o tom zas někdy příště.

V blízkém okolí Českého Krumlova, od PP Cvičák přes Vyšný až do Boletic vede přes 7 km dlouhá panelová cesta. Chvíli jsem špekuloval, k čemu byla a pak jsem došel k jedinému logickému závěru.

Byla to vyhrazená cesta pro přesun vojáků a vojenské techniky mezi střelnicí, kasárnami Vyšný a Vojenským výcvikovým prostorem Boletice. Těžká technika by zničila běžné civilní cesty a tak byly lepší panely. Bohužel na kole se po cestě jede velmi špatně.

Ale zase pěkná krajina.

Bydlím v Českém Krumlově.
Pohledem z výšky na město je snad každý uchvácen, jak se krásně rozkládá na meandrujících březích Vltavy. Jenže co je hezké pro oko, není mnohdy praktické pro pohyb z bodu A do bodu B.

Jak se říká, v Krumlově je “všude daleko” … protože se prostě musí chodit a jezdit tam, kde jsou ulice a mosty přes řeku. Nedej bože, když jeden z nejdůležitějších mostů ve městě opravují a tím město rozdělí na dvě půlky! Zásadně to změní život v centru.

Často se v Krumlově mezi lidmi řeší urbanistická témata. Jakto, že tu nejde tohleto a proč tu nejde tamto. Zatímco vedle ve Velešíně to například mají a žádný problém!!! Proč ne my??? Mapy to prozradí. Není tu prostě tolik místa.

Poslední dobou jsem se věnoval na mapách Čech místům, které byly po stránce mapování velmi zanedbané. A jelikož to už dávno není Českokrumlovsko, vybral jsem si Sokolovsko.

Okolí Sokolova je plné “ošklivých” míst, jako jsou povrchové doly, elektrárny výsypky, odkaliště, rozvodny elektřiny, staré sklady, opuštěná nádraží, brownfieldy a podobně. Jako by tam snad ani nežili lidé? Nebo žeby všechno toto spáchali lidé? Otřesné!

Lidé tam žijí. A ten kraj má spoustu míst, která jsou krásná a zajímavá. Např. město Sokolov je plné občanské vybavenosti, sportovišť a míst k aktivnímu odpočinku. No a vedle Sokolova je opravdu malé městečko Březová. Taková větší vesnice.

Zaujalo mne pohledem kartografa, jak je Březová prakticky “dokonale” rozvržené území, kde je pro občany prakticky “vše blízko”, zeleně tak akorát, dostatek parkovišť u domů, široké ulice a je tam taknějak vzdušno. Alespoň podle mapy.

Tam by se to žilo! Tam by nikdo neměl pocit, že je město plné turistů a nebo že v centru nic není! Tam totiž odjakživa ani nic příliš nebylo. Většina lidí z Březové a okolí jezdí do práce do nedalekého energetického průmyslu v regionu.

Tímto příspěvkem jsem chtěl taknějak říct, že představy o tom, jak má vypadat ideální město, aby se v něm občanům líbilo, můžou být různé, ale vždy vychází z daných dispozic, které nikdo z nás nezařídil a ve velké většině ani nezmění. Zejména v tak historickém místě, jako je Český Krumlov.

Pochopitelně, že s tím souvisí strukturální problémy jako je dopravní obslužnost, rozvoj, infrastruktura a různé indexy spokojenosti. Při tom nárokování na cokoliv by se vždycky hodilo vidět věci trochu víc z odstupu, nebo z výšky. Je pak vidět že všechno může mít své příčiny, svá pozitiva, ale i negativa. A je pak na každém aby se v rámci jeho možností pokusil s tím tak žít, nebo podle svých skutečných schopností něco ve svém městě zlepšit.

Všem v jakémkoliv městě, ať je to Český Krumlov, Březová u Sokolova, New York nebo Hong-Kong, přeji ať mají rádi celý svět a místo, kde žijí.