Moc prosím: když někdo mění názvy nějakého objektu, přeneste starý název do old_name. Ať už je to jméno budovy, ulice nebo zastávky MHD.

Je úplně úžasné, když existuje místo, které plní i funkci “historického překladače”. Když mluvíte se starousedlíkem, který vás posílá na Tesco u tramvaje “Zahrádky”, ale v ostatních mapách nic takového není, protože zastávka byla přejmenována na “Třebovice, OC”. Nebo když starousedlíci mluví o “Bachnerovi”, protože “Prior Horník” se vždy tak nějak pletl s “Prior Úderník” o dvě ulice vedle a s “Prior Hutník” o tři ulice a náměstí vedle. Dneska je tam “Bang Bang” a kdo ví, co to bude za rok.

Zejména na budově Sokolská 1, Ostrava je vidět význam této položky, když 80-letý řekne “Ander” nebo “ASO”, 50-letý něco jako “Starý Prior u Masarykáče, chvilku to bylo taky Laso”, 30-letý “stará VZP” a pro mladší je to prostě “ten barák jak se tam čeká na zastávce Sýkorák, dole se střídají různé sekáče s hadrama a je tam dost nachcáno”. A ano, všechny ty názvy jsou živé.

Najít stránku, kde je toto vše zdokumentováno, zabralo docela dost času a pro neznalé by byl problém si ji zase naopak spojit s konkrétními souřadnicemi… to je obecně podivný neduh různých historických stránek o architektuře, že neuvádějí souřadnice. A OSM má díky old_name unikátní vlastnost historii a souřadnice propojit.

Po deseti letech přispívání do OSM mě stále baví objevovat nová místa na mapě. Tak snad mi to ještě chvilku vydrží.

Navážu na předchozí blog o rozšíření reality statických map. Držím se OpenStreetMap. tato otevřená a transparentní datová struktura unese i další vrstvu interpretace.

OSM se dnes tváří jako nesmírně podrobná mapa světa, jenže při hlubším pohledu to není mapa v původním smyslu. Je to prostorová databáze, která eviduje, že někde existuje lavička, zřícenina, pumpa nebo studánka, včetně polohy, tvaru a části významu. Jenže lidská zkušenost se neskládá z jednotlivých objektů, ale ze situací. Neprostupná cesta, zavřená hospoda, návrat za tmy, potřeba odpočinku nebo ztráta signálu. To vše vytváří v hlavě jinou realitu, než zachycují samotná geoprostorová data.

Do databáze lze přidávat další vrstvy: počasí, otevírací doby, sezónnost, uzavírky, ceny, kulturní program. Klíčové je, co se stane, když se tyto vrstvy protnou v konkrétním čase a místě. Suchá fakta se promění v obraz prostředí, ve kterém právě teď vzniká lidské rozhodnutí. Role mapy se tím posouvá: místo otázky kde co je, nastupuje otázka co to znamená pro mě, teď a tady.

Velké jazykové modely umožňují tyto vrstvy spojovat do sémantických souvislostí. Z prostorových dat, času a kontextu vzniká interpretace reality. Nejen mapa, ale pole významů, které reaguje na pohyb, čas i záměr. Tradiční GIS zůstává kostrou, popisuje prostor. Nad ním vyrůstá vrstva, která ukazuje, co dává smysl, co nese riziko, co přináší komfort nebo vyžaduje rozhodnutí.

Dopady se netýkají jen technologií. Dotýkají se cestovního ruchu, místní ekonomiky i každodenního života. Uživatel nedostává jen body zájmu. Dostává kontext odpovídající jeho aktuální situaci. Z mapového základu se stává kontextová informační struktura spojující prostor, čas a význam. A z čtení krajiny se stává podklad pro jeho rozhodnutí.

Znáte to velmi dobře. Zastavíte se na kole na rozcestí někde u Lipna, na okraji národního parku na Šumavě, nebo u vstupu do historického centra Českého Krumlova. Před vámi stojí klasický mapový stojan. Velká tištěná mapa, kolem ní pár fotek a na okraji nechybí to, co definuje naši současnou snahu o propojení světů: QR kódy.

Naskenujete čtvereček a telefon vás odkáže na lokální nabídku zážitků, otevírací dobu půjčovny lodí nebo menu nedaleké restaurace. Je to praktické a funkční. Fyzický prostor mapy se tu potkává s digitálním obsahem. Ale ruku na srdce, je to teprve začátek. QR kód je sice skvělý vynález, ale z principu je příliš pasivní, statický a jednoduchý na to, aby dokázal přenést skutečnou dynamiku a komplexitu světa až k vám. A vy ten místní svět přece chcete vidět, zažít právě teď.

… See full entry

O víkendu jsem se vydal na malý výlet vlakem. Nastoupil jsem do vozu GW Train, který mne vezl až do Horní Plané u Lipna. Jedu s tímto dopravcem poprvé a je to všechno v pohodě. Těším se na vycházku a výstup na rozhlednu Dobrá voda.

Posadím se a hned si všimnu, že na stěně vozu je uchycena široká obrazovka infopanelu. Ukazuje aktuální stanici a v druhé části obrazovky je vyobrazena mapa s pohybujícím se bodem na trati.

Vlak projíždějící Českým Krumlovem, foto Aktron, CC BY-SA 4.0

Ani nemusím jít blíž, abych rozeznal, že ta mapa je OpenStreetMap a že mě toto malé objevení udělalo radost. Je to jedna z mnoha praktických použití mapy, která nemusí být jen na počítači, nebo v mobilu.

Při výletu po Horní Plané si všímám dalších nových detailů a zajímavostí ve městě. Horní Planou jsem před časem mapoval. Teď si ji konečně prohlížím naživo.

… See full entry

Mnoho pozornosti kolem OpenStreetMap si v posledním období žádá kauza, která možná rozhodne o budoucnosti celého ekosystému otevřených map. Overture Maps Foundation, konsorcium vedené společnostmi Amazon, Meta, Microsoft a TomTom, se pokouší prosadit svůj Globální entitní referenční systém jako oficiální standard v rámci Open Geospatial Consortium. Na první pohled jde o technický detail – způsob, jakým se mapovým prvkům přidělují jedinečné identifikátory. Pod povrchem se ale schyluje k něčemu mnohem zásadnějšímu.

Tento systém má za cíl vyřešit náročné propojování dat z různých zdrojů. Univerzální identifikátor by umožnil propojit katastr, dopravní data a body zájmu bez složitého mapování. Zní to lákavě, ale já v tom vidím onen známý princip, že nadějné řešení se snažením všehoschopných stane problémem pro všechny ostatní. Kdo bude mít právo identifikátory přidělovat? Kdo určí, co je samostatnou entitou hodnou svého čísla? Pokud se GERS stane standardem, stane se Overture de facto správcem registru mapové skutečnosti.

Reakce už proběhla v únoru. Simon Poole, jeden z nejuznávanějších hlasů v komunitě, varoval v diskusi na osmf-talk, že přijetí GERS by znamenalo „zakotvení Overture jako referenční datové sady pro celé odvětví“ . OSM by se pak mohlo ocitnout v roli podřadného dodavatele syrových dat, který nemá slovo v tom, jak je mapový svět strukturován. V únoru 2026 se k Overture připojila společnost BrightQuery, která přináší data o stovkách milionů organizací a lokací z vládních zdrojů. Overture tak buduje paralelní datový základ, který má ambici být úplnější a „autoritativnější“.

… See full entry

Dnes, 24.1.2026, je to přesně rok od mé první úpravy na OpenstreetMap (a také měsíc od Vánoc). Od té doby jsem objevil a zažil spousta nových věcí. Naučil jsem se více si všímat věci kolem sebe, být více precizní a přesný a hlavně mě to ještě více motivovalo cestovat. Ze začátku jsem vůbec nevěděl, že existuje nějaká relace nebo dokonce mulipolygon. Na každou cestu jsem zbytečně dával tunu tagů. Ale každý někde začíná. Díky a přeji všem krásný den 😊

Děje se toho tolik, že pokud se na něco konkrétního nesoustředím, tak už to nelze zpozorovat pouhým periferním vnímáním. A abych byl alespoň trochu v širším obraze, nakonec ke zpozorování používám i dostupné technologie tak, jak se postupně rozvíjejí.

Digitální kartografie prošla zásadní proměnou a OpenStreetMap se stala pilířem globální informační infrastruktury. Od svého založení v roce 2004 se tento projekt vyvinul v unikátní databázi založené na komunitě, využívanou pro dopravní navigaci, rekreaci i krizové řízení. Současná geopolitická situace charakterizovaná napětím mezi mocnostmi klade na opendata nové nároky. Mapa už není pouhým zrcadlem reality. Její role v politickém a strategickém rozhodování přímo ovlivňuje dění ve světě. V tomto kontextu bylo nezbytné zkoumat, jakým způsobem jsou data využívána v oblastech konfliktů a jak jsou chráněna před restrikcemi ze strany státních aktérů usilujících o digitální suverenitu.

Základem metodologie OpenStreetMap zůstala doktrína popisu skutečnosti na zemi. Tento přístup upřednostňoval fyzickou kontrolu nad územím před mezinárodně uznávanými hranicemi. V roce 2013 proto vydala nadace OSM oficiální pokyny vysvětlující, že databáze není právním dokumentem a její obsah nevyjadřuje politické uznání jakéhokoli režimu. V Kašmíru hranice sledovala linii aktuální vojenské kontroly. V roce 2024 byl Krym zobrazován jako součást obou států s překrývajícími se hranicemi. Spor o jezero Gramos v roce 2025 musela vyřešit pracovní skupina pro integritu dat, aby zabránila neustálým změnám nevytyčené hranice.

… See full entry

Mapy a zobrazovací nástroje

• OpenStreetBrowser: https://www.openstreetbrowser.org
• 3D mapa: https://demo.f4map.com
• Freemap.sk (Martin Ždila)
• Tématické mapky na Umap https://umap.osm.ch/en/ https://umap.openstreetmap.fr/en/ https://umap.openstreetmap.de

Mapovací nástroje

• Přehled editorů: osm.wiki/Comparison_of_editors
• Rozcestníky: https://osm.fit.vutbr.cz/fody/
• Revert změn: https://revert.monicz.dev

Mapovací zdroje a manuály

• Změny: https://osmcha.org
• Vyhledávání changesetů: https://resultmaps.neis-one.org/osm-changesets
• a další nástroje na: https://resultmaps.neis-one.org/
• Hledání POI: http://mijndev.openstreetmap.nl/~marczoutendijk/openpoimap/opm2025/index.html
• Overpass (hledání prvků): https://overpass-turbo.eu
• Seznam špatných atribucí: osm.wiki/Lacking_proper_attribution
• Archiv české OSM: Kasparkovi.net/osm
• Opensource street view: Kartaview Panoramax.xyz
• A od Meta: https://www.mapillary.com

Jiné zajímavé odkazy

• Převodník formátů: Gpsbabel.org
• OSM wrapped: https://osmwrapped.com
• Projekt měsíce: https://osmcz.michalschneider.site
• Uživatelé v okolí: https://mappers.osm.lol
• Odkazy: Osm.fit.vut.cz
• Mahdiho manuál k panoramaxu: https://openstreetmap.cz/git/mahdi1234/documents/wiki/panoramax
• Mahdiho manuál k overpassu: https://openstreetmap.cz/git/mahdi1234/documents/wiki/overpass
• Manuál k Umap: https://hackmd.io/n8IQmvEiTaS-GidYONejUA osm.wiki/UMap/Guide/Import_data_with_Overpass
• Mahdiho Umapy: https://umap.openstreetmap.fr/en/user/mahdi1234/
• Stažení českého OSM datasetu z Geofabrik: https://download.geofabrik.de/europe/czech-republic-latest.osm.pbf
• Peertube : vhsky.cz vhsky.cz/a/osmcz

… See full entry

Všem přeji do nového roku hodně úspěchů, ale hlavně štěstí a zdraví - bez něho bychom nemohli ani mapovat. Nechť se nám stále daří precizně mapovat a nabírat nové, nadšené členy. Jsem rád, že zrovna v tento den vám mohu představit náš nový projekt: https://osmcz.michalschneider.site/ Díky za pozornost

Ahoj, tento projekt má za cíl zlepšit kvalitu a přesnost mapování obnovitelných zdrojů energie. A taky začít rozšiřovat infrastrukturu o tyto detailní data. Čím také přispěje k lepšímu pochopení a také budoucího vývoje v této oblasti energetiky.

Bod: 1. Opravy Mnohé např: fotovoltaické elektrárny jsou nesprávně zmapované jako například že se tváří že jsou vlastně solárním kolektorem a né fotovoltaickou elektrárnou.

Bod: 2. Přesné a detailní zpracování Je nutno dbát na kvalitu zapisování a mapování této infrastruktury.

Bod: 3. Expanze Růst této infrastruktury je klíčová k zlepšení kvality a dostupnosti dat o jejím vývoji. Je nutno přidávat nové generátory energie a elektrárny

x

Když přemýšlím o mapách budoucnosti, nevidím jen další technické vylepšení zobrazování terénu. Vidím především změnu v tom, jak si společnost uvědomuje prostor a jak skrze něj řídí svůj život. Mapy postupně přestanou být pouhým popisem povrchu. Stanou se další nervovou soustavou civilizace.

Dnes máme mnoho typů map, které pokrývají téměř vše co nás napadne. Infrastruktura, příroda, vlastnické vztahy, doprava, služby, počasí. Přesto stále cítím, že jsme na začátku. Reálný svět je dynamický a v pohybu. Mapy se této dynamice teprve učí stačit. Čím více bude naše civilizace žít v komplexitě a proměnlivosti, tím více budeme potřebovat mapy, které tuto živost zachytí.

Představuji si mapy s mnoha vrstvami, které proudí v reálném čase. Data o energiích v budovách. Signály o nasycení veřejného prostoru životem. Místa kde se rodí napětí i místa kde vzniká spolupráce. A také vrstvy, které nebudou mít pevnou interpretaci. Emoce, nálady, očekávání. Nějaké ostrůvky pocitových map už tu máme. Budou mapy, které připustí nejasnost jako přiznanou informaci. Mapa už nebude jen obrazem toho co je. Bude také předpovědí toho, co při dobré definici podmínek může být.

To vyžaduje mnohem víc, než nové technologie. Vyžaduje kulturu důvěry. Transparentnost původu dat. Pravdivou informaci o tom, kdo o mapovaném prostoru rozhoduje a proč. Když se mapa stane podkladem pro rozhodování, musí být otevřená kontrole. Musí být srozumitelná těm, kteří ji potřebují číst. Musí ctít práva tvůrců i práva lidí, kteří jsou v ní zaneseni svými domovy nebo svými pohyby.

… See full entry

OpenStreetMap sleduji už mnoho let nejen jako užitečný nástroj, ale jako jedinečné společenství lidí, kteří dobrovolně budují mapu světa. Přitahuje mě otevřený, „wikipedický“ duch a pocit, že společně tvoříme něco, co má smysl a skutečně pomáhá. Poslední roky OSM vstupuje do období, které přináší nové výzvy i novou odpovědnost. Diskuze se už netočí jen kolem technických detailů. Diskutuje se, co vlastně znamená tvořit otevřená geodata v době velkých korporací a umělé inteligence.

Korporace jsou všude

Je zřejmé, že globální firmy jako Apple, Meta, Microsoft nebo navigátory TomTom mají o OSM velký zájem. Pochopily, že utvořit novou, vlastní mapu od nuly je prakticky nemožné a především drahé. Připojují tedy do projektu rozsáhlé mapovací týmy, využívají interní nástroje, importují vlastní datové sady. Tempo, s jakým dokážou doplňovat či aktualizovat data která je zajímají, je ohromující.

Přínosy jsou zjevné. Povrch světa je intenzívněji mapován. Zároveň ale soudím, že s tím roste i riziko, že se ztratí cit pro místní kontext a jemnost komunitního mapování. OSM dlouhodobě stojí na dobrovolnících, kteří mapují proto, že jim záleží na svém okolí. Tahle subkultura je křehká. A pokud má mít projekt budoucnost, neměla by být přehlušena privátním zájmem vydělat na odvozené službě.

AI v mapování

Umělá inteligence dokáže během pár minut odhalit mnoho nezmapovaných budov, nově vzniklé cesty, nebo změny v krajině. V oblastech třetího světa, které zůstávaly roky nemapované, to je obrovský skok kupředu.

A přesto u toho doporučuji i určitou opatrnost. AI má občas tendenci fungovat jako silný nástroj – užitečný, ale schopný způsobit nechtěné škody. Chybný import může vyvolat nepochopení proč se tak stalo, zahlcovat komunitu opravami a narušit důvěru v kvalitu dat. Rizikem je i to, že se z mapování vytratí lidský dotek a procesní zkušenost. Naučit se správně mapovat je cesta a AI by ji neměla novým mapovačům sebrat.

Humanitární zkušenost

… See full entry

Český Krumlov stojí před rozhodnutím, které zdaleka není jen technické. Postavit severní obchvat, anebo hledat jiná řešení dopravní zátěže? Na první pohled jde o jasný krok. Odvést tranzit mimo město. Jenže realita krajiny, chráněných území a členitého terénu ukazuje, že nic takového nejde udělat bez následků. Severní svahy města přecházejí do CHKO Blanský les a přírodního parku Cvičák, kde každý zásah znamená dlouhodobou změnu charakteru krajiny. Městská varianta trasy zas počítá s tunelem, který by stavbu významně prodražil. Ani jedno ale nepovažuji za kvalitní odpověď k výzvě, co s dopravní situací.

obrázek: Zelení Český Krumlov

Když technika narazí na terén

… See full entry

Další ze stovek jiných dnu.

Když mapuji venkov, nejde mi jen o kreslení čar a bodů na monitoru. Skutečné poznání míst přichází teprve venku, na čerstvém vzduchu. Na jihu Čech – mezi Blanským lesem a Šumavou, nebo v Pomalší – jsem si ověřil, že je pořád co objevovat.

Co se dá zjistit vlastníma očima

Častokrát mi stačí obyčejná vycházka nebo okružní jízda na kole. Všimnu si třeba lesní cesty, která není vyznačená, nebo kapličky zarostlé v křoví. Občas si fotím rychlé momentky – ne kvůli kráse snímku, ale jako připomínku co nezapomenout. Doma pak na mapě projdu trasu a doplním drobnosti, které jsem viděl.

Nikdy se nevracím naprázdno. Nejčastěji mne překvapí charakter místa, který prostě vzdáleně z mapy nepřečtu. Například když je celá obec na šikmém svahu a tedy i náves je mírně z kopce. Je to důležité? Nevím, někdy ne, ale někdy možná ano. Tyto postřehy mi propojují mapu s trvalou pamětí místa.

Názvy, které nikde nenajdu

Některé místní názvy nejsou oficiální, ale vžily se, takže lidé vědí, o čem je řeč. V Českém Krumlově je například kus chodníku, spojující sídliště Vyšný a vlakové nádraží. Lidé co tu žijí delší dobu, stezce říkají Močka. Myslím že přijde čas ji tak označit. Tyto znalosti se předávají běžným vyprávěním. Chce to čas a trpělivost – někdy při posezení u piva, jindy jen tak mezi řečí. Odměnou jsou ale postřehy, které žádný úřad nezaznamenal.

Když promluví sousedi

Jiným způsobem se dají zapojit i celé komunity. Sdílel jsem třeba fotku ukazatele u Svatého Jana nad Malší – jen obyčejný snímek, který by sám o sobě mapě nepomohl. Ale v internetové skupině se hned rozproudily reakce: že ukazatel byl původně jiný, pak byl upravený a přepsaný do dnešní podoby. Najednou se vidělo, že má pro lidi nějakou historii, vývoj, a pro mne prvek na mapě získal svůj kontext. Někdy se díky tomu řeč stočí k dalším nezmapovaným tématům. A já si je ověřím na další cestě.

… See full entry

Mapování není jen technická činnost, nebo odreagování pro ajťáky. V čím dál složitějším světě, kde informace často přicházejí odněkud a rychle mizí, je mapování tichým, ale vytrvalým způsobem, jak udržet racionální vztah ke krajině, ve které žijeme. Jak podpořit občanskou společnost konkrétním a užitečným příspěvkem.

Za poslední roky si potvrzuji, že mapy nejsou jen statickým záznamem reality, ale živou součástí mojí a společné přítomnosti. Jsou nástrojem paměti, sdílení i plánování rozvoje. Komerční mapové aplikace sice umožní najít nejbližší kavárnu, nebo trasu na výlet, ale zůstávají méně pozorné k jiným pozoruhodným místům: třeba alejím původních ovocných stromů, zamokřeným loukám plným života, opuštěným stavbám s potenciálem obnovy, skládkám odpadu, nebo lesním cestám, které vznikly po kalamitě. A právě tady vstupuje do hry open-source mapování – veřejně dostupné, komunitně vytvářené mapy, jako je OpenStreetMap, které odhalují, co zaostření na byznys spíše nevidí.

Jednou ze základních vlastností mapování je, že nikdy nekončí. Krajina se mění – vlivem nových staveb, rekonstrukcí, ale také postupným zarůstáním, erozí půdy, nebo prostě tím, že lidé začnou chodit jinudy. Dokumentovat tyto proměny znamená dokumentovat náš společný život. Pro mne důležité je to u veřejných projektů, které často vznikají s vizí dlouhodobého účinku. Zatímco stavby ve městech bývají v pozornosti tím více, čím je patrnější jejich ekonomický účel, tak krajinné prvky – jako geoparky, památné stromy, říční nivy nebo zaniklé povrchové doly – nesou jinou kvalitu kulturní paměťi místa. Mapováním jim dáváme šanci být viděny a sdíleny.

… See full entry

Když se v pozdním jaru nebo na začátku léta procházíte po loukách v okolí Lipna, Frymburka nebo Českého Krumlova, občas si všimnete neznatelných změn v porostu, rovných linií, kde vegetace roste s jinou intenzitou. Nejde si nevšimnout ani častých betonových skruží uprostřed polí, nebo pastvin.

Jsou to stopy minulosti, kdy se ve velkém prováděly meliorace s cílem odvodnit zamokřené louky a přeměnit je v intenzivně využívanou zemědělskou půdu. Dnes tyto bývalé, ale stále funkční zásahy do vodního režimu krajiny znovu otevírají diskuse. Nejen mezi vědci a ochranáři, ale i mezi zemědělci a krajinnými inženýry.

Dědictví meliorací

• Na obrázku je výřez louky s patrnými liniemi melioračních brázd u osady Skláře, nedaleko Hořic na Šumavě. Středem louky prochází hlavní odvodňovací kanál, který je osazen skružemi. Ty slouží především jako přístup k čištění. Někdy je z kanálů vyvedena voda na povrch za účelem napáječky dobytka

S tímto scriptem Overpass Turbo

… See full entry