Prostupnost, nebo ne-prostupnost území je vlastnost krajiny, vyjadřující, zda je mmožné v daném místě procházet pěšky, bez překonávání fyzických překážek. Týká se to jak člověka, tak třeba i divoké zvěře a hospodářských zvířat.

Možnost volně procházet územím bez omezení je v České republice , ale i ve většině civilizovaného světa, dána zákony té konkrétní země. Z nich vyplývá, že umožňují například volný pěší vstup do státních i soukromých lesů, pokud tyto lesy nemají zjevné oplocení, nebo jiný výslovný zákaz omezující vstup v místě, čase, nebo při konkrétní situaci.

Podobně vám asi nikdo nezakáže vstup na neoplocenou louku, stromový remízek, přístup k rybníku, řece, nebo na pozemek v krajině, kde není žádné viditelné značení, nebo překážka. Je pochopitelné, že jsou další zákony, vyhlášky a soukromé zájmy, které vám omezí konkrétní aktivity, ale jinak vám ve vstupu nic nebrání.

Trochu jiné to je se zvířaty, ať už divokými, nebo hospodářskými. Divoká zvířata se nijak neohlížejí na lidské zákony, ale zase je pro ně důležité jak je krajina členěna, jaké jsou v ní přírodní prvky a lidmi vytvořené objekty, překážky (které člověk jako překážku nevnímá, ale pro zvířata překážkou jsou).

Podle mých pozorování je na veřejných mapách tato vlastnost, konkrétně záznam zjevných překážek, poměrně zanedbávaná. Přesto je celkem jednoduše mapovatelná a pokud by vlastnost chyběla, asi by bylo možné ji po dohodě s komunitou OSM do map začlenit.

Pro koho je prostupnost důležitá:

K tématu se profesně vyjadřují například krajinní a městští architekti, kteří mají možnost ovlivnit návrh územního plánu pro danou lokalitu. Citlivé a odborné krajinné plánování s respektem k charakteru krajiny, se snaží udržet její stav jako kulturní hodnotu, která je společná - a mnohdy velmi unikátní a nenahraditelná.

Pokud tedy dojde k odborné diskusi o krajině, bere se v potaz i konkrétní prostupnost krajiny a ovlivňuje to i další rozhodování o výstavbě, nebo jiné urbanistické, průmyslové a zemědělské činnosti.

V čistě praktickém použítí OSM mapy může zajímat prostupnost krajiny každého, kdo se nerad spoléhá na chůzi po vyznačených cestách a dokáže v mapě nalézt i jiné alternativní cesty od někud někam.

Související dokumenty

• Sborník z konference AUÚP ČR, Loket 12.–13. října 2023 - Hodnoty území - PDF

• POMŮCKA K UPLATŇOVÁNÍ REPUBLIKOVÝCH PRIORIT POLITIKY ÚZEMNÍHO ROZVOJE ČESKÉ REPUBLIKY - (ve znění závazném od 11. 9. 2020) - PDF

Mapové prvky zviditelňující neprostupnost území člověku i zvířatům

jsou to konkrétně ploty, zdi, opěrné zdi, protihlukové bariery, velké liniové stavby, jako například vysokorychlostní silnice, dálnice, železniční koridory, hranice vojenských území, významné terénní překážky a velké vodní toky. Dále to můžou být uzavřené zóny CHKO, riziková místa s důlní činností, bažiny a močály, skalní útesy.

Mnohé prvky jsou dobře zmapované (jako například dálnice), jsou u nich jen nedstatečně zmapované detaily (jako například protihlukové bariery znemožnující průchod), anebo nejsou zaznamenány vůbec, nebo nejsou přesné. To se týká například konkrétních pozemků, které prakticky vždy mají plot, nebo zeď.

Jsou tu prvky, které můžeme ze zkušenosti s pozorováním i logicky odvodit. Oplocení pozemku téměř s jistotou najdeme u:

• zahrádkářských oblastí (ovšem uvnitř parcely většinou ploty nemají)

• průmyslových areálů - včetně stavebních dvorů, odkladišť materiálů

• fotovoltaických elektráren

• rozvoden elektrické energie, velikých trafostanic, nebo elektráren

• hřbitovů (většinou zeď) - včetně území v bezprostřední blízkosti kostela, nebo církevní budovy

• čistíren odpadních vod, nebo jen odpadních jímek

• vodáren a vodohospodářských objektů

• sportovních, atletických areálů (mohou být součástí škol)

• mateřských školek a jeslí

• pozemků základních škol (někdy oplocených jen částečně)

• areálů HZS, policie ČR

• vězení, Armády ČR a vojenských prostor

• nemocničních areálů (okresní, krajské a soukromé nemocnice)

• novostaveb rodinných domků a blízkého pozemku

• lesních obor pro zvířata

• zoologických a botanických zahrad

• jiných zjevně soukromých objektů

jde jen o to odpozorovat, kde přesně plot vede. Pokud kříží přístupovou cestu, velmi pravděpodobně je v těch místech brána, nebo branka.

Mapové prvky zviditelňující prostupnost území

Bavíme se tu jak o prvcích lidmi budovaných objektů, tak prvcích v přirozené krajině, které jen nejsou dostatečně přesně, nebo kvalitně mapované.

V zastavěné oblasti to mohou být malé průchody, pěší uličky mezi ploty, neformání pěšiny… všude kde se sice vozidla nedostanou, není žádná zřízená cesta, ale chodec dokáže projít. Dokonce tam nemusí být chodník, ani pěšina. U liniových staveb (tratě, dálnice) to můžou být malé propusti, které jsou pro bezejmenné vodní toky.

Mapové prvky krajiny, související s přirozeným pohybem a výskytem divoké zvěře

Na mapě chybí a / nebo by mohly být lépe zaznamenány jednoznačné body a oblasti, kde dochází k opakovanému pohybu (migraci) divoké zvěře. Možná namítnete, že tak specifická informace na obecnou mapu nepatří, ale já si myslím, že to je pouze věc úhlu pohledu, jak široký, anebo úzký ten pohled je.

Konkrétním příkladem nekvalitního mapování je zákres přírodního lesa, který nenavazuje na jiný blízký lesní porost. Může jít jen o úzký ostrůvek, nebo remíz, ale i ten lesní zvěř používá pro přesun jinam. Na mapě to však dává informaci, že les je nespojitý, oblasti spolu nesousedí, což není pravda. Tato informace může být pro čtenáře mapy nezajímavá, zároveň ale pro mapového analytika, který zkoumá specifické oblasti právě z důvodů charakteru krajiny, může být upřesňující, nebo naopak zavádějící.

Když mluvíme o migraci zvířat, nejde jen o typicky vysokou lesní zvěř. Může jít o obojživelníky (žáby), může jít také o menší živočichy, nebo hmyz, jako jsou některé druhy denních a nočních motýlů. Jejich úspěšnost migrace, nebo jen výskytu, je přímo závislá na spojitém území a propojenosti přírodních oblastí.

Hospodářská zvířata se venku vyskytují většinou ve výbězích a ohradách, zde je poněkud nejednoznačné, zda je ohrada přechodná, nebo trvalá. Nechme proto na osobní zkušenosti mapovače, jak tuto ohradu zakreslit, nebo vynechat. Trvalé bývají spíš přechody zvířat přes veřejné komunikace, (včetně biokoridorů), nebo přístupy ke zdojům vody pro tato zvířata.

K čemu to je?

Detailní mapa popisující zjevné i méně zjevné prvky v krajině umožňuje další zpracování a tvorbu nových, zjevných i méně zjevných informací. Podle mého názoru je tedy dobré být pozorným mapovačem a zazamenávat mapové prvky dostatečně přesně. Sice je na první pohled nevidíte, ale je téměř stoprocentní jistota, že v krajině jsou.

Dovedu si představit budoucí, zpracovaný mapový výstup z OSM dat, ukazující, jak je krajina přehrazená umělými barierami, prostupná, či neprostupná. A to vám současné automobilové navigátory určitě nenabídnou.