OpenStreetMap

Diary Entries in Czech

Recent diary entries

Posted by Jiri Podhorecky on 21 February 2024 in Czech (Česky).

V Českém Krumlově se pořád něco děje. Ať už to jsou věci zajímavé, tak i věci které bychom neradi viděli. Na různé nešvary tu máme bedlivé oči mnoha místních občanů, kteří si hned všimnou a rychle o tom referují ostatním ve skupině na sociání síti. Jednou je to rozbitá lavička, nebo jindy odpadky kolem kontejneru. Pořád něco!

A já se přiznám, že jsem jedním z nich. Protože tu také bydlím a také pozoruji co se ve městě děje. U některých bolístek ve veřejném prostoru je hned jasné, kdo je zapříčinil a kdo by je měl napravit. Některé jsou však záhadné a objevují se zcela náhodně na různých místech města. Nikdo z nás by přeci nic takového neudělal!

Když jsem několik takových zločinů objevil, usoudil jsem, že je nám všem natruc spáchal nějaký skřítek škudibík. Pojmenoval jsem ho Krumlovský Démon.

Když nevíme, kde se tu takové piškuntálie vzaly a kdo za ně může, tak stačí to jednoduše svést na Krumlovského Démona, který v tom má jistě své dlouhé prsty! A my se pak můžeme vrátit ke svým radovánkám.

A víte jak démon vypadá? Dlouho jsem si ho nedovedl představit a přitom ho máme na mapě města pořád na očích!

Jestli se nebojíte a chcete ho vidět, klikněte opatrně sem

Location: Český Krumlov, okres Český Krumlov, Jihočeský kraj, Jihozápad, 381 01, Česko
Posted by Jiri Podhorecky on 21 February 2024 in Czech (Česky). Last updated on 29 February 2024.

Uživatelé map používají mapy nejčastěji v mobilech a také pro navigace v autě. Uživatele dělíme na oblibovače Google, Waze, Mapy.cz, Garmin a na ty ostatní, kteří vůbec neví, jaký typ navigátoru používají a z jakého důvodu zabloudili.

Je poměrně nemožné vysvětlit uživateli jeho oblíbeného navigátoru, v čem má jeho navigace nedostatky. Ty totiž na mapě NEJSOU. Přednosti navigace umí objevit kdekdo, ale pak se dostane do situace, kdy tyto přednosti jaksi nejsou patrné. Například při návštěvě Českého Krumlova.

Autem sice nejezdím, ale právě těchto nedostatků jsem si byl vědom pokaždé, když jsem musel někomu vysvětlovat, že ne… tudy cesta pro vaše auto opravdu nevede a váš cíl je jinde, než vám ukazuje váš mobilní navigátor.

Fun fact totiž je, že většina navigátorů (zejména těch zabudovaných v autech) naviguje pouze automobily, tedy se řídí dopravními omezeními pro auta. Nedokáží se přepnout do situace, že lze hledat optimální cestu i pro chodce, cyklistu, turistu, nebo třeba … trailového bikera.

Proto, abych to pořád dokola nemusel vysvětlovat že v ruce držíte špatný navigátor, tak jsem si řekl, že to “vylepším” … tedy na tyto případy tu v místě zlepším uživatelskou přívětivost map. O, jak pošetilý to plán!

Nejdřím jsem začal domapováním Českého Krumlova na OSM. To se po několika letech znatelně zlepšilo a teď už jen průběžně kontroluji novinky a detaily. Každopádně všechny ulice a cesty by měly být v navigaci použity správně, tedy jednosměrky jen jedním směrem a podobně.

Další krok bylo zkoumání, jak se chovají různé mapové aplikace. Tady jsou postřehy u některých z nich.

Google maps

často používané mapy lidmi z celého světa. Uživatelé nic jiného neznají a myslí si, že google mapy jim v zahraničí ukazují naprosté maximum přesných informací. Bohužel zdaleka ne. Google navigátor neumí navigovat auto po pěší zóně. To je právě v případě Českého Krumlova docela zásadní. Každý motorizovaný turista se totiž nutně potřebuje dostat autem až před hotel! Ví to někdo? Nikdo, dokud na místě nezjistí, že google neví jak se tam dostat.

OrganicMaps

mobilní aplikace plně využívající mapová data z OSM. Navíc offline, což je prostě skvělé tam, kde nechcete platit za předražený datový tarif.

Apple Mapy

před časem byly pouze s vlastními mapovými daty, později začali v některých zemích přebírat OSM data. Protože prostě jsou lepší. Stále však mají vlastní datovou vrstvu pro body zájmu. V mnoha případech tedy jsou mapy neúplné, nepřesné. Já je na mobilu nepoužívám.

Mapy.cz

Uživatelsky je prostředí hledání trasy vyspělé, ale i tak se dají najít nějaké “nesplnitelné požadavky” Například jsem zachytil, že má málo cyklistických profilů, takže cyklisté jezdících na silničním kole nemohou zadat že nechtějí cesty vhodné spíše na horská kola v těžkém terénu. V ČR mají nejkomplexnější mapová data pro veřejnost, ale za hranicemi ČR to elegantně nahrazují mapou OSM.

poměrně šikovný pro hledání trasy pěšky, nebo na kole, ovšem nalezené trasy se liší podle použitého engine. Má pochopitelně své limity, pro složitější hledání trasy bych raději využil jiný navigátor.

ORS Maps

OpenRoute Services - mapový navigátor s opravdu pokročilými vlastnostmi při hledání tras. Používá se i ve variantě pro krizové události a humanitární pomoc. Vyvíjí ho tým který je odpovědný i za jinou důležitou aplikaci - Tasking Manager HOT OSM.

ORS navigace dokáže nabídnout hledání trasy podle více různých profilů vozidel. Jelikož byla jen v angličtině, tak jsem se snažil ji počeštit a to se nakonec po dlouhém čekání na update kódu povedlo. Hlasová navigace bohužel zůstala jen v angličtině.

Ukázka jak se snadno dá dojet autem z bodu 1 do bodu 7. Podmínkou je, že nesmí být uzavřen Lazebnický most.

Mapa ČK

Neznám žádný dostupný navigátor, který by dokázal navigovat z bodu A do bodu B tak, že by zvolil jízdu dopravním prostředkem, například k nejbližšímu parkovišti a zbytek ukázal chůzí pěšky. V tomto vidím ještě rezervy.

Okružní trasa nejkratší cestou

Chcete najít ideální trasu která spojí vaše body zájmu na mapě? Na to je skvělý projekt VROOM. Stačí si najít všechny hospody ve městě, nebo všechny hrady a zámky v kraji a hurá na výlet! Ale i tady jsem objevil že to není tak perfektní. Naviguje opět jen jako jízdu, tedy nejde najít optimální trasu pěsky tam, kde je zákaz vjezdu vozidel.

Když jsem před lety používal blogovací platformu Bloguje.cz mohl jsem na nějaké pokročilé používání šablony rovnou zapomenout. Bloguje bylo opravdu jen pro nenáročné psaní deníčků. I tak se mi tam povedlo vyrobit vlastní nové šablony, které svou specifickou funkčností neměly v rámci Bloguje srovnání.

Připravil jsem šablonu na klasický blog s kategoriemi, dynamickým designem a vyhledáváním, šablonu s vlastními rámci a podstránkami (s nástroji, které vůbec rámce neměly v plánu podporovat) šablonu na mikroblogování a šablonu na videoportál ještě dříve, než existovalo YouTube.

To vše jde dodnes vidět na internetovém archivu Wayback Machine, respektive ve statických kopiích mých blogů na mém archivu.

Blogy jsem používal a rozvíjel několik let v období 2005 - 2017, než byla celá platforma Bloguje ukončena a uživatelé i s blogy přemigrovali převážně na WordPress, Blogger, nebo na nejhorší variantu - iDnes.

Vždy mi ale přišlo, že použití map je ve všech blogovacích portálech zanedbané, nebo umožněné velmi primitivním způsobem. Nanejvýš ve formě srovnatelné s vložením hypertextového odkazu, obrázku nebo iframe.

Později jsem se rozhodl obnovit moje blogy k novým účelům, volba byla jednoznačně WordPress na vlastním hostingu. Hledal jsem pěknou šablonu pro mapy - ale to byl problém - nic takového v dostupné formě není, nikdo se tím řádně nezabývá.

Respektive objevil jsem jednu neudržovanou šablonu s názvem Jeo. Na této straně jsem se také seznámil s pojmem Geojournalism. Dříve, než podobnou činnost v Čechách zpopularizovala datová žurnalistika.

Na základě šablony Jeo jsem viděl v zahraničí opravdu zajímavé mapové weby, které používaly vlastní mapové vizualizace s interaktivními prvky. Paráda!

Nakonec jsem Jeo šablonu zprovoznil a vložil do ní OSM mapový podklad a začal přidávat příspěvky, které měly přímý odkaz na mapě. Blog najdete pod názvem Spotter map

Tímto bych chtěl zájemcům doporučit, že šablona Jeo stojí za vyzkoušení a v rámci možnost funguje i na novém WordPressu. Chtělo by to však ještě doladit a kdo by měl chuť šablonu dále vylepšovat, má možnost.

Posted by Jiri Podhorecky on 21 February 2024 in Czech (Česky). Last updated on 29 February 2024.

Jedno z prvních setkání s něčím, co se později změnilo na přispívání do otevřených projektů, byl blog Kliktivisti. Věnoval se internetovým tématům, které by mohly být zajímavé pro lidi intenzívně se pohybující na internetu. Kliktivista bylo označení člověka, který na internetu vyvíjel aktivismus jen tím, že klikal, nebo komentoval nějaké cizí události. Tedy nepříliš lichotivé označení. Tento blog to chtěl ale ukázat v jiném světle, že aktivita na internetu může mít i skutečně pozitivní přínos. Jde jen o to zvolit to užitečné a nedělat to neužitečné. Jedním z dobrých kliktivistů byl i Jan Böhm. To bylo někdy v roce 2014 nebo 2015.

Něco se mi na tom blogu zalíbilo a zároveň se mi zalíbil termín “virtuální dobrovolník” který jsem asi viděl jinde. Přišlo mi, že to přesně pasuje do mých možností jak se dobrovolnou činností u počítače podílet na něčem užitečném.

Zanedlouho se Jan Böhm začal více věnovat nově vznikajícímu projektu Missing Maps v ČR a společně s malým týmem MSF začal pořádat v Praze Mapathony. Tam jsem ho potom potkal i naživo.

Nějakou chvilku mi trvalo, než jsem se odhodlal na mapathon přijít. Platí zde opravdu to známé “nejtěžší je ten první krok” . Když jsem konečně dorazil na prvním mapathon, poznal jsem, že to je setkání plné zajímavých informací a hlavně skvělé atmosfery. Potom už bylo pro mne chození na další mapathony snadnější. Vlastně jsem se na ně těšil.

Na akcích jsme vždy na začátku dostali vysvětlení a návod jak mapovat pro nově zapojené, pak už jsme v rámci večera pracovali na doplňování aktuálních projektů.

účastnil jsem se několik desítek mapathonů zejména zpočátku a zažil neuvěřitelnou atmosferu nadšení a pocitu dobře vykonané práce.

Text

Díky mapathonům jsem navštívil několik míst v Praze, kam bych se běžně nedostal, byly to i různé firmy, které pro pořádání akce poskytly své místnosti a internetové připojení. Přicházeli tam i pozvaní zajímaví hosté, kteří k činnosti Lékařů bez hranic vyprávěli své osobní zkušenosti.

Zároveň jsem pozoroval i další aktivity kolem dobrovolničení. Mapování v Tasking Manageru projektu HOT OSM jsem se věnoval i mimo pořádané mapathony. Komunita se rozrostla a připravila si pro nové i dlouhodobé mapovače dostatek informačního a organizačnho zázemí.

Jednou mne požádali o záskok v přípravě mapatonu, tak jsem si už jako zkušenější účastník vyzkoušel i jeho vedení. Vyžadovalo to připravit si prezentaci, vysvětlit pravidla a pak už se pustit s týmem do mapování nových tasků.

Později už jsem se mapathonům v Praze nemohl věnovat osobně, změnilo se mi v životě více věcí a tak jsem už nemohl být účastníkem naživo.

Stále jsem se Missing Maps věnoval a od té doby pro mapování v OSM udělal i spousta jiných věcí

  • doplnil jsem české překlady k příručce LearnOSM na Transifexu
  • přeložil jsem veřejný web a uživatelské rozhraní Tasking Manageru na Transifexu - a to postupně ve staré i novější verzi
  • doplnil jsem český překlad do uživatelského rozhraní aplikace MapSwipe To bylo také na Transifexu
  • na MapSwipe jsem dosáhl docela vysokého skore swipování
  • pokračoval jsem v mapování tasků pro Missing Maps. Jedním z ucelených úkolů bylo například zakreslení cest v okolí jezera Ukerewe… To, co vypadalo dříve jako neobydlená oblast je dnes na mapách zpracováno i díky místním mapovačům do perfektní mapy. Vše toto považuji za týmovou práci, kde jde o anonymní spolupráci více lidí.

Text

Z toho všeho mi zůstal výborný pocit. Nejen z množství odvedené a okamžitě viditelné práce, ale i z nadšení a zapojení spousta různých lidí. Komunita MM pro ČR a SR se ve svých začátcích dostala do předních příček aktivit a zpracovaných tasků v celosvětovém žebříčku, bylo to hlavně díky opakovaným a dobře zvládnutým mapathonům. Dalo se na nich dozvědět mnoho zajímavostí přímo od lidí spojených s Lékaři bez hranic. Informací, které se veřejně v mediích příliš neobjevují.

Text

Další moje kroky s mapováním už vedly jinudy, ale Missing Maps mám stále v hledáčku pozornosti a vidím, že s přestávkami se stále něco děje. Když je potřeba, doplním překlady do dokumentace, nebo Tasking Manageru.

Nejde si nevšimnout, jak se průběžně krajina proměňuje.

Vysychající potoky

Zakreslené drobné vodní toky bývají na nových ortofotomapách v porovnání s minulostí velmi neznatelné, nebo zcela mizející. Ani vegetace už tam není zcela stejná, jako bývala. Když tyto stopy po bývalém potoku vidím, zkoumám, zda jeho nepřítomnost není z důvodů, že byl tok uměle vedený jinudy, nebo zda nebyl zatrubněný nebo ovlivněný meliorací, která i po desítkách let stále pod zemí odvodňuje pole. Zatrubněné toky pod zemědělskou půdou se dají občas poznat i z fotomapy, v toku se vyskytují na poli studny, nebo skruže. Tvar krajiny také napovídá, kde se svažuje povrch do údolí.

Jsou prostě místa, která mají a budou mít méně vody. Souvisí to i s přirozeným lesním pokryvem, který zejména po kůrovcové kalamitě obdržel na některých místech citelné rány. Kde není les, nebude ani voda. Potůčky na mapě nechávám, ale měním jim část horního toku na vysychající.

Mizející menší rybníky

Další známky změn vodního režimu jsou menší vodní plochy nedaleko potoků, bývají to bývalé, neudržované rybníky, o které majitelé ztratili zájem a nevyvíjí úsilí o jejich obnovu. Proč by to také dělali, když v okolí není dostatek vody a “nic z toho nemají” ? Tyto vodní plochy se z rybníků mění na mokřiny a na mokré louky, někdy rychle zarostou náletem a dál už děj se vůle Boží. Některá místa sloužila jako sezónní napajedlo pro dobytek na pastvě a když už se dobytek na louce nepase, ani zde není důvod obnovy.

Další roky plocha bývalé hladiny buď zaroste vegetací, nebo jí těžké traktory rozorají a rozšíří zde louku, nebo ornou půdu.

Občas vznikají i nové vodní nádrže, nebo rybníky, ty mají ale podle fotografií i tvaru svůj jasně vymezený účel a roli. Pozná se to podle vybudované hráze i stavidla, příjezdových cest a dalších znaků lidské činnosti.

Revitalizace potoků

Jsou místa, která se díky finanční podpoře a úsilí konkrétních lidí mění k lepšímu. Jde o revitalizované malé vodní toky. Púvodně napřímený a regulovaný vodní tok byl po mnoha letech opět přetvořen do přirozeně meandrujícího potoku. Tyto projekty mají jednoznačně pozitivní vliv na charakter a diverzitu životního prostředí. Jsou jich po celé ČR desítky, spíš stovky.

Příklady z okolí Českého Krumlova

Nové lesní tůně

Tůně v lesích jsou drobnou odpovědí jak udržet trochu více vody v krajině a zlepšit tak mikroklima zejména v letních suchých měsících. Nejhůře se mapují malé, nově vzniklé lesní túně, protože ty z výšky prostě nejsou vidět. Když je na výletech v lese náhodou objevím, zapamatuji si místo podle okolních krajinných dispozic a pak je do mapy doplním.

více o vodě

téma a příklady změny vody v krajině jsou dále rozvedeny na webu Voda, Klima Krajina který umožňuje vést participační procesy pro města i obce i pro nezávislé organizace pracující ve veřejném zájmu.

Location: Spolí, Přídolí, okres Český Krumlov, Jihočeský kraj, Jihozápad, Česko
Posted by Jiri Podhorecky on 6 February 2024 in Czech (Česky). Last updated on 29 February 2024.

Současně s tím, jak jsem se začal věnovat mapování města, tak jsem si na vycházkách všímal dalších detailů, které jsem chtěl zanést do mapy.

Všímal jsem si, jak se realizují, či spíše nerealizují některé činnosti týkající se životního prostředí, které má v kompetenci městský úřad a Odbor životního prostředí. S některými činnostmi správy městské zeleně pro mne bylo těžké polemizovat, když jsem neměl žádné přesnější podklady o výskytu, nebo množství konkrétních jevů. Bez důkazů se argumentovat nedá.

Byly to detaily týkající se především městské zeleně kdekoliv ve veřejném prostoru. A tak jsem si je musel nejdřív shromáždit:

  • eko opatření ve městě
  • černé skládky
  • rizika území, eroze
  • Květinové louky a méně sečené trávníky
  • Ptačí krmítka a budky
  • skleněné plochy s rizikem nárazu ptáků
  • Živá divoká zvířata ve městě
  • Mrtvá divoká zvířata usmrcená a nalezená v katastru města
  • Zajímavé stromy
  • Invazívní rostliny (křídlatka česká, lupinus vlčí bob, slunečnice topinambur)
  • Suché stromy
  • vodní plochy s příležitostí revitalizace a lepšího hospodaření s vodou

Bylo jasné, že tyto informace nelze vkládat do obecné OSM mapy a tak jsem hledal konkrétní aplikaci, která nabídne kombinaci jednoduchosti a možnosti zadání vlastních mapových záznamů.

Nechtěl jsem používat Google mapu, protože s tou jsem udělal už před časem nepříjemnou zkušenost. Některé funkce a služby firma Google průběžně mění tak, jak jim byznysově vyhovuje. To znamená že pro uživatele mohou nečekaně vzniknout nová omezení nebo náklady za nově placené služby. Detaily podkladové mapy se zcela nehodí na mapování životního prostředí, protože Google se soustřeďuje na komerční záznamy firem a lidmi zadávané body zájmu.

Pak tu byly některé komerční projekty typu Mapotic, které mi také nevyhovovaly. Jednoduše proto, že služby vlastních záznamů bodů jsou omezené, nebo placené. Pro můj účel nekomerčního mapování jsem si nemohl dovolit platit takovou aplikaci. Nabídka placených funkcí nebyla pro mne tak důležitá.

Nakonec jsem došel k francouzskému projektu uMap, který je postaven nad OSM a k mému záměru vyhovuje perfektně. Měl jen drobný nedostatek, že uživatelské rozhraní nebylo přeložené do češtiny. To ale pro mne nebyl problém a tak jsem s pomocí překladové platformy Transifex projekt uMap přeložil a tvůrci český překlad do aplikace doplnili.

To bylo pro mne důležité, protože pro budoucí mapování jsem počítal se zapojením více místních lidí. A čeština hraje roli tam, kde je potřeba se rychle seznámit s neznámým uživatelským prostředím. Čekal jsem prostě, že mi s tím někdo další pomůže.

Vytvořil jsem tedy vlastní mapu Pozorování v Českém Krumlově a do ní v několika vrstvách a barvách doplňoval své body pozorování. K některým nálezům a výskytům zvířat jsem doplňoval i detaily a čas nálezu.

Překvapilo mne, kolik drobných zvířat hyne v prostoru města, většinou účinkem lidské činnosti, neznalosti, nebo dokonce bezohlednosti.

O zjištění a záměru jsem napsal na blog a požádal o spolupráci na sociální síti.

V plánu jsem měl i napsat podněty do participativního rozpočtu města, ohledně systematicky lepší péče o městské životní prostředí, v mnoha dílčích rovinách. Tak se i stalo, napsal jsem, ale podněty byly redukovány většinou z důvodů nedostatku peněz, lidských zdrojů, neochoty odpovědných lidí a všeho řečeného najednou.

Nakonec se to smrsklo na podnět k opatření ochrany ptáků proti nárazům do skleněných ploch na vybraných autobusových zastávkách. Podnět byl schválen v participativním rozpočtu města roku 2022, ale dosud nebyl realizován.

Jediné, co jsem realizoval byl dokument o ochraně drobných zvířat ve městě

Text

A jak to všechno dopadlo?

Mapa uMap byla docela rozsáhlá, ale stejně to nevedlo k cíli. Selhalo to totiž na několika okolnostech, které v celém úsilí hrály důležitou roli. Ale ty už se mapy netýkaly.

uMap mohu pro mapování vlastních bodů doporučit. Pokud jste ale milovníkem přírody, raději vyzkoušejte specializovanější projekt iNaturalist, který vaše záznamy o přírodě zahrne do odbornější celosvětové databáze. A o tom napíšu zase někdy příště :)

Location: Český Krumlov, okres Český Krumlov, Jihočeský kraj, Jihozápad, 381 01, Česko
Posted by Jiri Podhorecky on 2 February 2024 in Czech (Česky). Last updated on 5 February 2024.

Jedním z kanálů je Schwarzenberský kanál, který sloužil ve své době k dopravě dřeva ze šumavských lesů.

Druhým zajímavým vodním dílem je Podkrušnohorský přivaděč , někdy také nazývaný Přivaděč Ohře - Bílina. Jeho role byla jiná, sloužil především jako ochrana povrchových dolů před povodněmi.

Zatímco první kanál využívá přírodních zdrojů vody, ten druhý potřebuje načerpat vodu z Ohře a přivést ji potrubím až na začátek kanálu. Pak už voda teče sama.

A který kanál je delší? No, jednoznačně ten Schwarzenberský. V tom Podkrušnohorském zase proteče víc vody.

Location: Vernéřov, Klášterec nad Ohří, okres Chomutov, Ústecký kraj, Severozápad, Česko
Posted by Jiri Podhorecky on 30 January 2024 in Czech (Česky). Last updated on 29 February 2024.

Před lety (přesněji v srpnu 2019) jsem v Českém Krumlově začal jeden nevšední projekt.

Šlo o myšlenku založit ve městě komunitní zahradu, tedy malé relaxační místo, kde by si lidé mohli vypěstovat nějaké drobné výpěstky, ať už zeleninu, zahradní ovoce, nebo květiny. Ve městě žádná nebyla.

Věděl jsem, že to nebude snadné. Bylo k tomu potřeba několik důležitých věcí, které jsem neměl, ale plánoval je získat. A proto jsem k tomu několik let vynakládal úsilí.

Lógr

Začal jsem v kavárnách sbírat lógr jako základ pro bio hnojivo do zahrady. Zároveň jsem hledal, zda by v katastru města byla možnost najít vhodný pozemek. A také jsem se snažil záměr lidem vysvětlovat. Co dělám, proč to dělám a jak by to mohlo souviset i s nimi.

Přes 2,5 roku jsem chodil denně do kaváren v centru města. Pouze se skromnými prostředky, jako kbelíky a uzavíratelné nádoby, jsem byl schopný nasbírat přes 14 metrů krychlových kávového lógru. Tolik, či spíše ještě mnohem více dokáží vyprodukovat některé kavárny v centru města Český Krumlov!

Pro možnost komunitního sběru jsem adaptoval do češtiny aplikaci Karrot, která by se na to velmi hodila

Karrot

O mé činnosti a zkušenosti s lógrem bylo napsáno několik článků, spoustu odkazů na sociálních sítích, byla natočena televizní reportáž A Dost!, kterou vidělo více než čtvrt milionu lidí na internetu i v TV vysílání.

Na základě popularizace této činnosti a nakládání s bioodpadem se inspirovalo více lidí a také začali využívat lógr jako zahradní hnojivo.

V článcích ale nebyla zmíněna jedna “drobnost”, kterou jsem v projektu udělal. Týká se infomapy k projektu KrumLogr a zde konkrétně mapy Českého Krumlova tvořené v OpenStreetMap.

Mapa města

Někdy před rokem 2018 jsem si všiml, že mapa Českokrumlovska je v naprosto neaktualizovaném stavu. A to nejen samotný střed města Český Krumlov, ale i blízké a vzdálené okolí okresu. Dosahujícího až na Šumavu a okolí Jihočeského Kraje. Region prostě neměl svého místního systematického mapovače.

Pro náhodného cestovatele, který hledá v mapách založených na OSM, to muselo dávat první dojem, že v těch místech není nic zajímavého. Ale je to naopak. Ve skutečnosti je tu spousta zajímavých míst.

Proto jsem se pustil do rozsáhlé obnovy mapových dat a postupně jsem dokreslil většinu míst města, do sebemenších detailů. Trvalo to několik let. Doplňoval jsem městský mobiliář, firmy a obchody i ubytovací kapacity… chodníky, pěšiny i příjezdové cesty.. Zpřesňoval jsem hranaté zatáčky i zelené plochy podle referenčních mapových podkladů. Častokrát mapování muselo být s osobní návštěvou, abych se ujistil, co vlastně na tom místě je. Všude jsem chodil pěšky.

Upřesnění a dokreslení nakonec přineslo výsledky. Mapa Českého Krumlova se stala hlavně pro cizí cestovatele mnohem použitelnější, než byla. Mnohdy aktuálnější a detailnější než stejná místa na Mapy.cz, natož na mapovém portálu města.

Turisté a orientace

Dalším krokem v projektu měla být myšlenka, jak lépe dát informaci o městě lidem, kteří ji nejvíce potřebují. Především turistům, kteří byli v Českém Krumlově poprvé.

Byl jsem mnohokrát svědkem zvláštní situace, kdy zahraniční turista drží v ruce svůj mobil a zoufale nemůže najít hotel, kde je ubytovaný. Zírá na mapu v mobilu, kde nevidí nic, co by mu poradilo. Ďábel se totiž vždy skrývá v detailu. Ptá se proto kolemjdoucích - a pokud to jsou ochotní odpovědět, nakonec mu poradí, že hledaný hotel je tady 5 metrů od něj. Jen ho prostě nebyl schopný v mapě najít!

Tak špatná orientace má konkrétní příčiny a trvalo mi roky, než jsem je zcela pochopil. Oni totiž turisté nejsou schopni sami vysvětlit, proč něco nemohou najít. Zvlášť když mluví pouze čínsky, nebo japonsky.

Pokračujme tedy dál. Přišel jsem tedy na to, že turisté přijíždějící do Čech z nevědomosti používají mapy, které v principu neukáží nic navíc, co není v zájmu provozovatele mapy. Tím ta mapa postrádá obecnou užitečnost, ale to oni nevědí! Nikdo jim totiž nemá důvod to říkat.

Další alternativu, kterou náhodný turista má, je přijít do městského infocentra, kde dostane zdarma vytištěnou turistickou mapku na A4, s vyznačenými dominantami města. To je sice fajn, významné body jsou dokonce popsány cizojazyčně, ale tak mrňavá mapka nemá a ani nechce mít důležité detaily, které turistu často zajímají! Kde jsou konkrétní hotely, bankomaty, veřejná WC, nebo cokoliv jiného? A tuto informaci často potřebují okamžitě, v době, kdy je infocentrum s mapkami zavřené.

Další mapové alternativy ve městě existují, ale vždy jsem rychle nalezl jejich nedostatky. Ty tkvěly ve způsobu užití mapy, a potom v její aktuální přesnosti.

Vznik tištěné mapky

Rozhodl jsem se tedy propojit několik dílčích cílů do jednoho záměru a ten tedy realizovat. Udělám pro potřebu svého projektu i pro potřebu vysvětlení nevysvětlitelného, tištěnou mapku, která ukáže víc, než co jsou lidé schopni sami od sebe najít.

Vznik a návrh grafické úpravy vyžadoval několik kroků.

Chtěl jsem, aby mapa byla detailní, zároveň nemohla být příliš veliká a tak to byla mapa jen středu města.

Vyexportoval jsem z OSM vektorový obsah mapy z určeného výřezu. Ten jsem potom zakomponoval v layoutu sestaveném v open-source softwaru Scribus. Vektorové podklady z OSM mají tu výhodu, že v daném rozměru mají maximální kvalitu detailu a je možné je i editovat, pokud by to situace vyžadovala.

Chtěl jsem, aby mapa nabízela i aktuální a živé odkazy. K tomu jsem využil veřejnou službu generování QR kódu, které odkazovaly na internet na wikipedii, na geopedii, nebo na konkrétní trasu vedoucí od startu do cíle. Díky QR kódům mapa obsahuje užitečné informace o památkách v češtině, ale i v němčině a angličtině.

URL odkazy jsem převedl na QR a umístil ve Scribusu přímo do plochy mapy tak, aby si je kdokoliv mohl z mapy mobilem načíst.

Zadní strana mapového listu byla celá vyhrazena projektu sbírání lógru s fotodokumentací a také se slepou mapkou města s vyznačenými kavárnami zapojenými do sběru. QR kódy u kaváren vedou na internet k mému blogu, kde je o kavárnách napsáno pár slov.

Pro slepou podkladovou mapu centra jsem využil volně dostupnou stylizovanou mapu od Stamen, která neobsahovala detaily a tak se parádně hodila jako podklad.

Mapka středu města text odkaz

Tuto mapku ve formátu A3 mám také elektronicky v PDF a je možné ji kdykoliv aktualizovat a znovu vytisknout. Často se mi stalo, že turisté když viděli jak pěknou mapu mám, tak ji chtěli ode mne koupit, místo malé neužitečné mapky z infocentra. Snažil jsem se jim říci, že stejnou mapu mají v mobilu. Tím jsem zas objevil další okolnost, proč turisté mapy v telefonu příliš nepoužívají. To však není z důvodů vlastností mapy.

Vytištěnou mapu v několika kusech jsem osobně roznesl do místních kaváren, kde si ji sami vyvěsili na nástěnku, aby byla vidět.

Na závěr

Toto vše jsem podstoupil, prozkoumal, poznal a pochopil při tvoření mapy místa, kde žiji. Je to několikaletý a časově náročný kus samostané práce, stovky nachozených kilometrů a vyzkoumaných znalostí, kterých ani přes další nepříznivé okolnosti a neúspěchy s komunitní zahradou nelituji. Veškeré využití mapky a zdrojových dat OSM bylo s uvedením zdrojů a v rámci fair use poskytováno zdarma, tedy bez porušení licence. Vytištěno na vlastní náklady.

Umožnilo mi to zdokonalit se v mapování a plynule pokračovat v mapování dalšího okolí a jiných málo zmapovaných míst v Čechách.

A o tom zas někdy příště.

Location: Český Krumlov, okres Český Krumlov, Jihočeský kraj, Jihozápad, 381 01, Česko

V blízkém okolí Českého Krumlova, od PP Cvičák přes Vyšný až do Boletic vede přes 7 km dlouhá panelová cesta. Chvíli jsem špekuloval, k čemu byla a pak jsem došel k jedinému logickému závěru.

Panelová cesta

Byla to vyhrazená cesta pro přesun vojáků a vojenské techniky mezi střelnicí, kasárnami Vyšný a Vojenským výcvikovým prostorem Boletice. Těžká technika by zničila běžné civilní cesty a tak byly lepší panely. Bohužel na kole se po cestě jede velmi špatně.

Ale zase pěkná krajina.

Location: Kladné, Kájov, okres Český Krumlov, Jihočeský kraj, Jihozápad, Česko

Bydlím v Českém Krumlově.
Pohledem z výšky na město je snad každý uchvácen, jak se krásně rozkládá na meandrujících březích Vltavy. Jenže co je hezké pro oko, není mnohdy praktické pro pohyb z bodu A do bodu B.

Jak se říká, v Krumlově je “všude daleko” … protože se prostě musí chodit a jezdit tam, kde jsou ulice a mosty přes řeku. Nedej bože, když jeden z nejdůležitějších mostů ve městě opravují a tím město rozdělí na dvě půlky! Zásadně to změní život v centru.

Často se v Krumlově mezi lidmi řeší urbanistická témata. Jakto, že tu nejde tohleto a proč tu nejde tamto. Zatímco vedle ve Velešíně to například mají a žádný problém!!! Proč ne my??? Mapy to prozradí. Není tu prostě tolik místa.

Poslední dobou jsem se věnoval na mapách Čech místům, které byly po stránce mapování velmi zanedbané. A jelikož to už dávno není Českokrumlovsko, vybral jsem si Sokolovsko.

Okolí Sokolova je plné “ošklivých” míst, jako jsou povrchové doly, elektrárny výsypky, odkaliště, rozvodny elektřiny, staré sklady, opuštěná nádraží, brownfieldy a podobně. Jako by tam snad ani nežili lidé? Nebo žeby všechno toto spáchali lidé? Otřesné!

Lidé tam žijí. A ten kraj má spoustu míst, která jsou krásná a zajímavá. Např. město Sokolov je plné občanské vybavenosti, sportovišť a míst k aktivnímu odpočinku. No a vedle Sokolova je opravdu malé městečko Březová. Taková větší vesnice.

Zaujalo mne pohledem kartografa, jak je Březová prakticky “dokonale” rozvržené území, kde je pro občany prakticky “vše blízko”, zeleně tak akorát, dostatek parkovišť u domů, široké ulice a je tam taknějak vzdušno. Alespoň podle mapy.

Tam by se to žilo! Tam by nikdo neměl pocit, že je město plné turistů a nebo že v centru nic není! Tam totiž odjakživa ani nic příliš nebylo. Většina lidí z Březové a okolí jezdí do práce do nedalekého energetického průmyslu v regionu.

Tímto příspěvkem jsem chtěl taknějak říct, že představy o tom, jak má vypadat ideální město, aby se v něm občanům líbilo, můžou být různé, ale vždy vychází z daných dispozic, které nikdo z nás nezařídil a ve velké většině ani nezmění. Zejména v tak historickém místě, jako je Český Krumlov.

Pochopitelně, že s tím souvisí strukturální problémy jako je dopravní obslužnost, rozvoj, infrastruktura a různé indexy spokojenosti. Při tom nárokování na cokoliv by se vždycky hodilo vidět věci trochu víc z odstupu, nebo z výšky. Je pak vidět že všechno může mít své příčiny, svá pozitiva, ale i negativa. A je pak na každém aby se v rámci jeho možností pokusil s tím tak žít, nebo podle svých skutečných schopností něco ve svém městě zlepšit.

Všem v jakémkoliv městě, ať je to Český Krumlov, Březová u Sokolova, New York nebo Hong-Kong, přeji ať mají rádi celý svět a místo, kde žijí.

Location: Březová u Sokolova, Březová, okres Sokolov, Karlovarský kraj, Severozápad, Česko
Posted by Jiri Podhorecky on 25 January 2024 in Czech (Česky). Last updated on 5 February 2024.

Téma energetiky a podtéma udržitelné energetiky je košaté. Já jsem se namátkou věnoval pouze některým detailům a ověřoval jsem si je přímo na mapě. Do OSM průběžně doplňuji detaily co dokážu zjistit.

jsou to :

  • větrné turbíny v OSM na území ČR
  • bioplynové elektrárny v OSM na území ČR
  • fotovoltaické elektrárny i individuální instalace FVE v OSM na území ČR
  • fosilní, vodní, jaderné elektrárny a další energetické zdroje v OSM na území ČR
  • vysokonapěťové rozvody elektrické energie v OSM na území ČR
  • další energetické objekty

V OSM jsem jich mnoho musel opravit, zpřesnit metadata, nebo některé vytvořit, protože záznamy o nich jsou slabé, chybné, nebo neúplné.

když si v Overpass Turbo zadáte kód:


[out:json];
area["ISO3166-1"="CZ"]->.cz;
(
  node["generator:source"="wind"](area.cz);
);
out body;
>;
out skel qt;

tak se vám ukáží instalované větrné turbíny na území ČR. Hodně nebo málo? … to posoudíte teprve až si zobrazíte kolik je takových instalací třeba… v Německu, nebo v EU … nebo jinde. Čím to je? žeby v ČR méně foukal vítr? To je otázka asi na někoho jiného.

Mapování a přinášení přehledů jak to s energetickými zdroji v ČR vypadá by to mohlo malinko doplnit.

Myslíte, že to bude někde v úrodné rovině Moravy, v polabí, nebo snad jinde mezi nekonečnými poli? Omyl. Je zcela uprostřed areálu Tušimické uhelné elektrárny nedaleko Kadaně.

Tedy na ploše bývalého bloku Tušimice I, který už je minulostí. V okolí zbylo jen několik souvisejících staveb, cest a tratí.

O pěstování rajčat nedávno publikovala firma i článek

Skleníky jsou vytápěné zbytkovým teplem z elektrárny a přeplňované CO2, aby hydroponicky pěstovaná rajčata rychleji rostla. Překvapivě sehnat technologický plyn CO2 je podle jejich slov problém. V době, kdy celý svět ohrožuje vysoká koncentrace stejného plynu v atmosféře

V blízkém okolí Tušimic jsou další skleníky jiné pěstitelské firmy, také si pomáhají teplem z elektrárny.

Nová doba, nová řešení. Uvidíme, jestli jsou opravdu ta nejlepší.

Mapování katastru Tušimic mi přineslo i další zjištění. Detailně jsem si prohlédl jak tepelná elektrárna Tušimice II vypadá a na leteckém snímku rozeznal její hlavní technologické části. Kolem elektráren je vždy spousta podivného území, které je nevzhledné, ale pro tak velký průmyslový komplex nutné. Snad někdy v budoucnosti si je příroda zase převezme zpět.

Location: Elektrárna Tušimice, Tušimice, Kadaň, okres Chomutov, Ústecký kraj, Severozápad, Česko

kříž Turkův v lese

LOKACE: Kříž se nachází ve východní části Mutěnického lesa (Dolní Kapánsko), při cestě.

DEDIKACE: “Ku cti a chvále Boží na památku svého tragicky zemřelého syna Michala věnovali manželé Michal a Marie Turkovi, v Dol. Bojanovicích L. P. 1941.”

NÁPISY: “Na tomto místě zemřel dne 20. 12. 1939 tragickou smrtí Michal Turek. V mladém věku 21 let. Zdráv jsem práci v lese nastoupil nic netušil, že víc se s tohoto místa domů nevrátím. Zde těžký strom mne k zemi porazil a již nikdo mne k životu nevzbudil. Viz jak smrt zrádně číhá ani se nenadáš. Ráno s úsměvem jsem rodný dům opouštěl, v poledne se sestrou zde poseděl a objedvál a ve čtyři hodiny náhle Pán na věčnost mne odvolal. Kdo půjdeš okolo a měls mne rád, zde zastav se a pomodli za mne Otčenáš. Dřímej sladce tichý svůj dočasný sen - my na Tebe v životě nikdy nezapomenem. Buď s bohem synu nám tak milý - naše srdce stále pro Tebe truchlí.”

kříž Bohůnův

LOKACE: Kříž se nachází na vyvýšeném břehu nad cestou, jež směřuje k podzemnímu zásobníku plynu.

DEDIKACE: “Věnovali Františka a František Bohůnovi, LP 1933”

NÁPISY: “Poutníku zde chvíli stůj, o ranách mých rozvažuj. Rány moje kynou, léta tvoje plynou. Přijde čas, smrt tobě nastane, kam se duše tvoje dostane?” (před restaurací byl jiný: “Potupu a bolest zakoušelo srdce moje a čekal jsem, kdo by měl se mnou soustrast, a nebylo ho, hledal, kdo by mě potěšil, a nenašel jsem.”)

obrázek sv. Anny

LOKACE: Obrázek se nachází ve viniční trati Holčické, při cestě vedoucí od Misijního kříže k čerpací stanici U sv. Huberta, s.r.o.

DEDIKACE: žádná

NÁPISY: žádné